Vlasta Burian jako zachránce tonoucích. Film Ryba na suchu dodnes baví humorem i lidskostí

Vlasta Burian jako zachránce tonoucích

Když se řekne Vlasta Burian, většině lidí se vybaví zběsilé grimasy, pohotové slovní přestřelky a komedie, které ani po desítkách let neztratily své kouzlo. Film Ryba na suchu z roku 1942 možná nepatří mezi jeho úplně nejslavnější snímky, přesto jde o jednu z nejmilejších burianovských komedií.

Burian zde hraje Františka Rybu, svérázného majitele půjčovny loděk a samozvaného zachránce tonoucích. Zachránil už 99 lidí a je posedlý představou, že co nejdřív dosáhne kulatého čísla sto. Jenže právě v tu chvíli mu osud začne házet klacky pod nohy.

Muž, který žil pro řeku

František Ryba není obyčejný člověk. Řeka je jeho život, jeho práce i jeho poslání. Každý zachráněný tonoucí je pro něj důkazem vlastní důležitosti a odvahy. Ve městě je známou figurkou, kterou všichni dobře znají. Trochu podivín, trochu hrdina.

Jenže do jeho světa vstupuje moderní doba. Městská rada totiž rozhodne o regulaci řeky, která má zabránit povodním i nehodám. Pro ostatní jde o pokrok a bezpečnost. Pro Rybu je to ale katastrofa. Pokud bude řeka upravená, lidé se přestanou topit a on přijde o svůj smysl života!

Pod humorným povrchem se skrývá příběh člověka, který se bojí, že už nebude potřebný.

Burian, který není jen komik

Vlasta Burian byl mistrem komedie, ale právě v Rybě na suchu ukazuje i civilnější polohu. Jeho František Ryba je sice směšný svou tvrdohlavostí a ješitností, zároveň je ale překvapivě lidský.

Když se dozví, že jeho budoucí zeť, inženýr Pánek, má regulaci řeky na starosti, bere to skoro jako zradu. Zakáže mu svatbu s dcerou Anči a uraženě odchází do hospody.

Slavné herecké obsazení, které si dokázalo získat diváky

Vedle Vlasty Buriana se ve filmu objevila celá plejáda hvězd tehdejšího filmu.

Jaroslav Marvan si zahrál starostu Jaroslava Hořánka a opět potvrdil, že s Burianem tvořili dokonale sehranou dvojici. Zdeňka Baldová dodala filmu svůj typický šarm a komediální lehkost, František Filipovský zase několik nezapomenutelných hlášek.

Roli Anči, Rybovy dcery, ztvárnila Marie Štrosová-Steinerová a inženýra Pánka si zahrál Vítězslav Vejražka.

Marie Štrosová-Steinerová ve filmu působila velmi přirozeně a měla talent i výrazný půvab, před kamerou se však objevila jen ve třech filmech. Její kariéru totiž dramaticky poznamenala válka. Během působení v Divadle Vlasty Buriana byla udána gestapu a následovaly opakované výslechy. Nakonec dostala zákaz veřejného vystupování, což ji přimělo stáhnout se z divadla. Po válce se už k herectví prakticky nevrátila a naplno se věnovala opeře. V Brně se později stala uznávanou operní sólistkou i pedagožkou a za celoživotní přínos získala Cenu Thálie. Právě Ryba na suchu tak zůstává jednou z mála filmových připomínek herečky, kterou mohl český film využít mnohem výrazněji.

Důležité je, že film nestojí jen na Burianovi. Vedlejší postavy mají vlastní charakter i humor a společně vytvářejí atmosféru malého města, kde každý ví všechno o každém.

Film vznikal v těžké době

Ryba na suchu vznikla v roce 1942, tedy v období protektorátu. České publikum tehdy hledalo v kinech hlavně únik od tíživé reality okupace. Právě komedie s Vlastou Burianem byly obrovsky populární, protože lidem nabízely alespoň na chvíli zapomenout na strach a nejistotu.

Režisér Vladimír Slavínský tehdy patřil mezi nejvýraznější tvůrce českého filmu. Měl cit pro lidový humor i svižné tempo a dokázal z Buriana dostat to nejlepší.

Z dnešního pohledu je fascinující, že i během válečných let vznikaly filmy plné optimismu, laskavosti a humoru. Ryba na suchu je přesně tím typem snímku, který měl publikum povzbudit a připomenout obyčejné lidské radosti.

Stý zachráněný, na kterého čekal celý film

Nejslavnější část filmu přichází ve chvíli, kdy se všichni domnívají, že Ryba zachránil svého vysněného stého tonoucího. Město už chystá oslavy, jenže Ryba musí přiznat nepříjemnou pravdu – byl opilý doma a o žádné záchraně vůbec neví.

Skutečným zachráncem byl inženýr Pánek.

Právě tady film ukazuje Rybovu největší slabinu. Nejde mu jen o pomoc lidem, ale i o vlastní slávu. Když mu někdo „ukradne“ jubilejní záchranu, cítí se ponížený.

Nakonec si ale uvědomí, jak malicherně se chová. A osud mu vzápětí připraví novou šanci. Od řeky zazní volání o pomoc a Ryba konečně zachrání svého skutečně stého tonoucího.

Závěr filmu pak přináší smíření nejen mezi Rybou a jeho dcerou, ale i mezi starým světem a moderní dobou.

Komedie, která nezestárla

Ryba na suchu dnes možná působí naivněji než moderní komedie, její kouzlo ale zůstává. Funguje díky laskavému humoru, skvělým hereckým výkonům i atmosféře starých českých filmů, které uměly být jednoduché, a přitom lidské.

Ve vysílání 11.5. ve 12:10 na Seznamu.