Král Šumavy: Skutečný Král Šumavy nebyl nikdy dopaden, domovem se pro něj stalo městečko v USA

Král Šumavy: Skutečný Král Šumavy nebyl nikdy dopaden, domovem se pro něj stalo městečko v USA
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Píše se rok 1948, je po válce a lidé se snaží vrátit zpět do svého původního života. Příběh se odehrává na Šumavě, kde se pohraniční stráž v čele s poručíkem Kotem a strážmistrem Karlem Zemanem snaží bojovat proti tzv. převaděčům. Ti svou dokonalou znalost svého kraje využívají k převádění lidí na obě strany hranice.

Ve filmu si zahrál také člen Státní bezpečnosti

Role pašeráka Kilána byla obsazena velmi humorným způsobem. Karel Kachyňa po příjezdu na Šumavu si ve svém štábu všiml jednoho muže, kterého nikdy neviděl. Pouze mu oznámil, že bude hrát Kilána, načež se ho muž zeptal, zda ví, kdo je, ale to bylo režisérovi jedno. Muž se přiznal, že tam slouží jako dozor ze Státní bezpečnosti. I přesto se Kachyňovi podařilo muže přesvědčit. Zajímavé také je, že v titulcích, ani nikde jinde, muž uveden není.

Tvůrci filmu se bavili vytvářením filmových kulis

Ve filmu můžete zhlédnout divokou jízdu šumavskými mokřinami na motorkách, ovšem kolem Kvildy se žádné močály nenachází, tak byly tvůrci filmu vytvořeny uměle – filmaři odpálili miny a do kráterů svedli Prášilský potok.

Na kritiku poslali filmaři jednoznačnou odpověď

Čeští filmaři schytali v únoru 1959 na 1. festivalu československých filmů v Banské Bystrici velmi ostrou kritiku za nedostatečně uvědomělou politickou tvorbu posledních let. Právě film Král Šumavy měl tuto informaci vyvrátit, což se podařilo, snímek v kinech zhlédlo přes 4 miliony diváků.

Nejhorší scéna z natáčení

Roli prodavačky Marie Rysové ztvárnila herečka Jiřina Švorcová. V jednom rozhovoru uvedla, že nejhorší scéna, kterou ve filmu točila, byla ta, kdy se topila v močálu. Filmaři ji totiž obmotali provazem, a aby její topení působilo reálně, občas ji proti své vůli za provaz zatáhli pod hladinu.