Luděk v pondělní Ulici překvapí Blanku pracovní nabídkou. Musela by si ale změnit příjmení

Luděk v pondělní Ulici překvapí Blanku pracovní nabídkou. Musela by si ale změnit příjmení
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Luděk se s Blankou sejde v hospodě a překvapí ji něčím, co ji rozhodí ještě mnohem víc než všudypřítomný alkohol – nabídkou zajímavé a atraktivní práce na komoře. Má to ale několik háčků, včetně změny příjmení, kvůli nimž bude nejdřív zapotřebí poradit se s Evženem a Kristýnou.

Být, nebo nebýt nadále Volákovou

Novopečený prezident komory Luděk Volák shání novou šéfku vzdělávacích programů a rád by na té pozici uviděl bývalou manželku Blanku. Svým návrhem jí naprosto vyrazí dech a vyvolá vlnu naléhavých otázek. Představa, že by najednou pracovala pod ním, jí připadá, mírně řečeno, bizarní. Ale Luděk zkrátka potřebuje spolehlivé a samostatné lidi, což ona je. Navíc se dobře znají, v čemž Blanka vidí problém, ale on naopak velkou výhodu. Turbulentní časy mají zdárně za sebou a snad spolu dokážou dobře komunikovat, ne? Blanka má organizační talent, zajímá ji další vzdělávání, zkrátka se na to místo perfektně hodí.

Ačkoli ji exmanžel vychválí do nebe, Blanka namítne, že si to celé musí důkladně promyslet. Hlavou jí víří spousta otázek – mnohem důležitějších, než je výše platu, kterou Luděk s chutí argumentuje. Kromě toho ji nepříjemně překvapí podmínkou, že by si měla změnit příjmení. Střet zájmů není nic, do čeho by se Blanka hrnula. Nestojí o to namočit se do podniku, který smrdí už zdálky, ale podle Luďka to takhle vůbec není. On jenom nechce, aby to vypadalo, že pozici dostala právě kvůli příjmení. Protekci přece nemá zapotřebí, je prostě talentovanou, ideální kandidátkou.

Jen aby máma všechno stíhala a nevyčerpala se

Blanka se později doma, ještě celá rozčarovaná, zmíní o Luďkově nabídce Kristýně a Evženovi. Dodá, že by se nejednalo o práci na plný úvazek, spíše o poradenskou službu, a tak by se ani nemusela vzdávat zubní ordinace. Přesto Kristýně připadá, že by máma neměla prakticky žádné osobní volno. Jestli bude pendlovat mezi ordinací a komorou a do toho ještě pronajímat statek, jak by vůbec mohla všechno zvládat a nezhroutit se vyčerpáním? Hlavně ať se tátou nenechá dotlačit k unáhlenému rozhodnutí, radí starostlivá dcera.

Blanku pochopitelně zajímá také názor Evžena, pro něhož je rozhodující v podstatě jen to, zda by ji práce bavila a jestli by vůbec zvládla pod Luďkem pracovat. On jí tedy slíbil volné ruce, ale Blanka si uvědomuje, že vždycky má někdo právo veta. Na druhou stranu by se mohla profesně někam posunout, což je možná hlavní důvod, proč ji nabídka láká. Evžen jí proto doporučí, ať práci vezme, a s úsměvem doplní, že ve změně příjmení ji podpoří určitě. Pro ni ale zrovna tohle není tak jednoduché. Voláková je vlastně celý svůj profesní život.

Z práce na komoře se stává rodinný podnik

Kristýna se následně sejde v krámku s Daliborem a zahrne ho novinkami ze života své mámy. Dokonce mu povypráví, jak spolu teď Blanka a Luděk vycházejí a jak náročné to bylo, když se rozešli. Co se změny příjmení týče, bystrý novinář poznamená, že Luďkova současná manželka Vanda s ním také pracuje na komoře, dělá mu asistentku, a přitom se jmenuje Voláková.

Zdroj článku:
  • Autorský text