Chyby, přehmaty a zvláštní momenty: Fanoušci si toho všimli hned

Chyby a nedostatky ve filmu:

• Když se zloději pokouší ukrást Renému a Jáchymovi jejich snowboardy, při honičce Jáchym na jednoho ze zlodějů pošle sáně, a tím ho srazí. Hned poté však i druhý zloděj nepochopitelně snowboard pouští z rukou.
• Ve chvílí, kdy Marta přistihne Jáchyma, jak používá dětskou chůvičku k odposlechu holek, ptá se ho, co to je za věc. Přitom byla přítomna toho, když Milan klukům dával chůvičku k opravě. 
• V záběru, kdy se Marta snaží dostat ze sauny, má dveře zapřené násadou o kliku dveří. V dalším záběru je však násada zapřená už jen o štítek zámku. 
• Když Jáchym a Randy nastupují do taxi, otvírají kufr u Octavia Combi, avšak když odjíždějí, nachází se v jiném voze.
• Poté, co Milan spadne do díry na uhlí, nemá uvnitř obě ruce. Když ho pak ale přijde Gábina zachránit, vyčnívá z díry pouze hlava. 
• Ve scéně, kdy Randy dává holkám chůvičku do pokoje a na poslední chvíli ji stačí hodit na skříň, je vidět, že vysílačka leží. Když ji pak holky objeví a sundávají ze skříně, vysílačka je postavena anténou nahoru. 
• Ve scéně, kdy hlavní hrdinové opravují chůvičku, je možné několikrát zahlédnout mikrofon štábu. 
• Při scéně, kdy spolu hlavní hrdinové jedou na hory autobusem, je možné z venku vidět, že je okolo sníh. Záběry z interiéru autobusu tomu však neodpovídají.
• Ve scéně, kde Jáchym telefonuje, je přes vodní hladinu možné vidět, že ve skutečnosti nevolá. 
• Když se hlavní hrdinové vracejí ze svahu na chatu, oznámí jim Ester Geislerová, že neteče voda. A zatímco oni myjí nádobí v dřezu v kuchyni, ona se o parto výš sprchuje. 
• Hlídací chůvičky nefungují oboustranně, tudíž z té umístěné na pokoji u holek nemohlo být vůbec nic slyšet.

Jak si můžete povšimnout, ve filmu se nachází mnoho nedostatků. Jakých z výše zmíněných chyb jste si při sledování filmu všimli vy?

Zajímavosti o filmu

Jedním z mnoha problémů, které štáb při natáčení Snowboarďáků musel řešit, byly nízké teploty, které způsobovaly časté zamrzání kamer. Režisér Karel Janák vzpomíná: „Kamera začala zpomalovat a místo standardních 25 snímků za vteřinu natáčela jen 18. Veškeré zrychlené záběry, které ve filmu vidíte, jsou výsledkem této technické závady, nikoli uměleckého záměru.“ Když kamera zamrzla, bylo nutné ji hodinu rozehřívat, ale přímý přenos z tepla do zimy způsobil její zamlžení. Štáb tak musel improvizovat, aby se technika co nejlépe přizpůsobila venkovním podmínkám.

Když jsme požádali o vyhřívaný stan nebo karavan, dostali jsme po třech týdnech malý stan pro dvě osoby – ideální spíš na letní dovolenou pro zamilované. Na vytápění se zapomnělo,

vzpomíná Janák s ironií. Karavan se nakonec objevil, ale bohužel byl postaven dole u vleku, zatímco natáčení probíhalo na vrcholcích kopců, kde byl největší mráz.

Podle režiséra Karla Janáka byly některé komplikace a dodatečné náklady během natáčení důsledkem podcenění příprav na filmování v horských podmínkách.

Produkční plán nebral dostatečně v potaz specifika zimního natáčení na horách. Nevím, zda šlo o chybu konkrétního vedoucího výroby, nebo o obecný problém českých filmařů, kteří už dlouho netočili v takových podmínkách. Zima na horách totiž neznamená jen to, že se ráno pozdě rozednívá a odpoledne brzy stmívá,

říká Janák.

Na horách v zimě máte nejen kratší dny, ale také neustále proměnlivé světelné podmínky. Ráno jste dlouho ve stínu protějšího kopce, na chvíli se objeví přímé slunce, a za chvíli je znovu schované za dalším hřebenem. Světlo se mění prakticky každé dvě hodiny, a pokud záběr do té doby nestihnete natočit, hrozí, že nebude odpovídat předchozím záběrům. To přitom platí pro stabilní počasí – jakmile začne chumelenice, je to ještě větší výzva,

dodává režisér.