Sergio Leone: Mistr „spaghetti westernů“ a dobrodružné podívané stihl zrežírovat pouze 11 filmů

Škola života

Sergio prakticky u filmu vyrostl. Jeho otec byl průkopníkem italského filmu a matka herečka. Zajímavostí je, že jeho spolužákem byl Ennio Morricone, známý autor filmové hudby.

Leone začal pracovat u filmu v mladistvém věku jako asistent režie u italských režisérů a také u amerických, kteří natáčeli v Itálii. V té domě byly v módě historické a biblické eposy a natáčení v Itálii bylo velice žádané.

V padesátých letech už psal scénáře a když v roce 1959 onemocněl režisér točící historický velkofilm Poslední dny Pompejí, projekt za něj dokončil. V roce 1961 se dočkal svého samostatného režijního projektu se snímkem Rhodský kolos podle svého scénáře.

Spolupráce s Eastwoodem

Teprve celovečerní film Pro hrst dolarů (1964) mu přinesl uznání. Přišla éra „spaghetti westernů“ a také se na filmovém plátně začal objevovat Clint Eastwood. Leone si přál do svých filmů známé a slavné herce té doby, jako byl Henry Fonda a Charles Bronson, ale zatím si je nemohl dovolit.

Následovaly další filmy Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). Potom dostal konečně příležitost obsadit své vytoužené herce do filmu Tenkrát na západě (1968). Film ale v Americe u diváků propadl. Teprve časem se ze snímku točeného převážně ve španělské Almerii a v římských studiích Cinecita stal ikonický westernový snímek o americkém Divokém západě s nezapomenutelnou filmovou hudbou.

Leone odmítl režii filmu Kmotr. V plánu měl projekt, který mu zabral 10 let příprav. Šlo o zpracování románu The Hoods bývalého mafiána Harryho Graye, který napsal poutavé čtení o kvartetu newyorských židovských gangsterů 20. a 30. let, kteří spolu vyrostli. Čtyřhodinový hotový film Tenkrát v Americe (1984) představil Roberta De Nira a Jamese Woodse. Film zpopularizoval gangsterskou historii plnou chamtivosti, násilí, neklidného soužití etnických skupin a také přátelství.

Režisérský styl

Leone uměl velice dobře pracovat s filmovou hudbou, často mu Morricone hudbu vytvořil před samotným natáčením a herci ji poslouchali během natáčení. Uměl geniálně uvést vstupy hlavních postav na scénu s poutavou hudbou. Rád také ve filmech zobrazoval ošklivé a násilné činy s geniální jednoduchostí. V jeho filmech se objevovaly dlouhé tiché pasáže střídané rychlými výbuchy akce. Zavedl do filmu tzv. mexické patové situace, kdy na sebe tři muži vzájemně míří pistolí. To po něm převzal Quentin Tarantino a John Woo. Rád také ve svých filmech používal komplikovaná přátelství dvou lotrů.

Před svou smrtí začal plánovat film o obléhání Leningradu. Dokázal sehnat 100 tisíc dolarů, aniž by měl scénář k filmu. Hlavní roli měl hrát Robert De Niro. Po smrti režiséra byl projekt zrušený.

Režisér se také často soudil kvůli „opomenutí“ uvést ve svých filmech další režiséry a spoluautory. Soudní spor s Akirou Kurisavou kvůli okopírování jeho filmu Tělesná tvář (1961) stál produkci 100 tisíc dolarů a 15 % z příjmu filmu Pro hrst dolarů. Byla známá i režisérova nepěkná vlastnost šikanovat herce. To mělo neblahý dopad na Al Mulocka při natáčení filmu Tenkrát na západě.  Herec během natáčení nezvládl režisérovu kritiku a skočil z okna hotelového pokoje. Měl na sobě ještě kostým z natáčení. Když muže odváželi, Leone se údajně zajímal jen o to, aby dostal co nejdříve kostým zpět.