Prohnilí policisté znovu na scéně. Sobota večer nabídne kultovní krimikomedii

Francouzská kinematografie si dlouhodobě držela silnou pozici zejména v žánru krimikomedie. Jedním z nejvýraznějších představitelů tohoto stylu je režisér Claude Zidi, který v 80. letech přišel s filmem Prohnilí (1984). Ten se stal nejen diváckým hitem, ale také kultovní ukázkou francouzského humoru, který dokáže s nadhledem a elegancí pracovat i s tématy korupce a policejní morálky.

Na úspěch prvního filmu navázal Zidi o šest let později pokračováním Prohnilí proti prohnilým (1990). Snímek přináší další kapitolu příběhu dvou pařížských policistů, kteří se snaží balancovat mezi zákonem, vlastní pohodlností a světem drobného zločinu.

Návrat oblíbené dvojice

Základem filmu je opět dvojice policistů – zkušený a cynický René Boisrond v podání Philippa Noireta a jeho mladší kolega François Lesbuche, kterého ztvárnil Thierry Lhermitte. Oba slouží na pařížském Montmartru, kde si postupně vytvořili vlastní systém fungování. Přivydělávají si úplatky, udržují přátelské vztahy s místními prostitutkami a život berou s nadhledem.

Zlom nastává ve chvíli, kdy François zatouží po kariérním postupu a rozhodne se začít pracovat poctivě. Tento krok naruší nejen jejich přátelství, ale i rovnováhu celé čtvrti. Film tak stojí na kontrastu mezi loajalitou, přátelstvím a profesní ambicí.

Režisér Claude Zidi zůstává věrný stylu prvního filmu. Kombinuje situační humor, satiru policejního prostředí i lehce melancholickou atmosféru pařížských ulic. Výsledkem je film, který baví, ale zároveň nenápadně a s nadhledem kritizuje společenské poměry své doby.

Stín slavného předchůdce

První film Prohnilí byl ve Francii mimořádně úspěšný. Diváci oceňovali především chemii mezi hlavními herci a přirozený humor, který nestál na laciných vtipech. Snímek se stal jedním z nejnavštěvovanějších francouzských filmů své doby a položil základ celé trilogie.

Pokračování z roku 1990 mělo složitou pozici – muselo navázat na úspěch originálu a zároveň přinést nový příběh. Podle mnoha diváků se to filmu podařilo především díky návratu obou hlavních představitelů a zachování typické atmosféry. Někteří fanoušci však dodnes považují první díl za nepřekonatelný, protože byl originálnější a překvapivější.

Herecké osobnosti filmu

Velkou devizou filmu je herecké obsazení. Philippe Noiret patřil mezi nejvýznamnější francouzské herce své generace. Proslavil se schopností kombinovat humor s dramatickými polohami a během kariéry získal řadu prestižních ocenění. Postava Reného patří mezi jeho nejznámější role.

Thierry Lhermitte byl naopak známý především komediálními rolemi a výrazně se prosadil i ve slavném souboru Le Splendid, který stojí za řadou populárních francouzských komedií. Ve filmu působí jako ideální protiváha Noiretovy zkušenosti a cynismu.

Zajímavostí je také účast herečky Grace De Capitani, která se ve své době stala výraznou tváří francouzského filmu i televize. Natáčení prý probíhalo ve velmi přátelské atmosféře a herci často improvizovali dialogy, což filmu dodalo přirozenost.

Paříž jako filmová kulisa

Velkou roli ve filmu hraje samotné prostředí Montmartru. Tvůrci natáčeli přímo v pařížských ulicích, restauracích i nočních podnicích, což snímku dodává autentickou atmosféru. Paříž zde má ještě to kouzlo, které přitahovalo návštěvníky z celého světa.

Režisér Claude Zidi byl známý důrazem na realistické prostředí. Snažil se zachytit běžný život policistů i obyvatel čtvrti bez zbytečné stylizace. Právě díky tomu působí film i po letech velmi přirozeně.

Jak film přijali diváci

Divácké reakce na snímek byly převážně pozitivní. Fanoušci oceňovali návrat známých postav i pokračování jejich příběhu. Film si získal oblibu zejména díky nenucenému humoru a silnému hereckému obsazení.

Zároveň se často objevují názory, že pokračování je více zaměřené na vztah hlavních hrdinů než na samotnou kriminální zápletku. Právě tento důraz na přátelství a osobní konflikty však mnoho diváků považuje za největší přednost filmu.

Nostalgie po francouzské krimikomedii

Filmy jako Prohnilí nebo Prohnilí proti prohnilým připomínají dobu, kdy francouzská kinematografie dokázala s lehkostí kombinovat humor, krimi zápletky i společenskou satiru. Tyto snímky byly inteligentní, herecky výrazné a zároveň srozumitelné.

Dnes se podobné francouzské filmy na českých televizních obrazovkách objevují jen zřídka. Přitom právě komedie a krimi patřily mezi žánry, ve kterých Francouzi dlouhodobě vynikali. Starší snímky tak zůstávají nejen připomínkou filmového umění, ale i nostalgickou vzpomínkou na dobu, kdy evropská kinematografie dokázala konkurovat hollywoodské produkci svojí opravdovostí.

Film je k vidění už tuto sobotu ve 21:30 na ČT2.