Bitva o Sevastopol: Strhující příběh odstřelovačky a mladé ženy v té nejvypjatější době 2. světové války

Film versus realita

Kdo čeká klasický film o taktice boje a válečných hrdinech, nedočká se. Příběh Ljudmily Pavličenkové, která je považovaná za jednu z nejlepších odstřelovaček 2. světové války, není jen o hrůzách války. Hlavní hrdinka filmu, která zabila přes 300 nacistických vojáků, prožívá v této době také svůj osobní život, kde nechybí touha po lásce a přátelství.

Životopisný film líčí pohnutky mladé studentky historie, která se rozhodne opustit svůj dosavadní životní styl a vzít do ruky zbraň, se kterou se naučila výborně zacházet. Poznáme lásky mladé ženy a také bolest nad ztrátami, které jí válka přináší. Film vede k zamyšlení, kde je vlastně tenká linie mezi oslavovanou hrdinkou a chladnokrevnou vražedkyní. Ale je válka a hranice dobra a zla jsou dané.

Ve filmu je mladá žena svobodná a děj zavádí diváka i k milostným vzplanutím a touze po dítěti. V reálu byla ale odstřelovačka už před odchodem do války vdaná a měla syna.

Ljudmila utrpí během bojů o Sevastopol zranění a ani její cesta z bojiště do bezpečí není úplně snadná. Z obklíčeného města prchá ponorkou na evakuační průkaz svého přítele. Je jedna z mála lidí, kterým se podaří z města evakuovat, než město padne. To ji zachrání život.

Do války už se potom nevrací. Pro Sověty je moc cennou trofejí a chtějí ji použít pro své propagační záměry. Tak se Ljudmila, jako vůbec první občan Sovětského svazu dostává do Bílého domu. S Eleonor Rooseveltovou, ženou tehdejšího amerického prezidenta, se velice sbližuje a Eleonor ji doprovází na cestách.

Ženě, která dokázala svou poloautomatickou pistolí zastřelit 36 odstřelovačů (říká se, že na jednoho z nich trpělivě čekala dva dny, než udělal chybu, které využila), trochu zkazila pověst až moc velká snaha Sovětů z ní udělat ženu s téměř nadlidskými schopnostmi.

Ljudmila si po válce dodělala univerzitu a pracovala pro vojenské námořnictvo. Své střelecké umění předávala jako vojenská instruktorka dalším vojákům. V roce 1957 ji Eleonor Rooseveltová navštěvuje v jejím bytě, což bylo setkání v rámci „sbližování Sovětského svazu a USA“.

V hlavní roli se můžete těšit na Julii Pěresildovou, která byla za svůj herecký výkon několikrát oceněná.