Když se kamera roztočí, točí se i peníze: Nejlépe placení herci českého showbyznysu

Kdysi se říkalo, že v totalitě zbohatnout nešlo. Jenže opak byl pravdou – alespoň pro herecké legendy, které se těšily přízni mocných. Ti nejlepší z nich, jako Rudolf Hrušínský, Jana Hlaváčová nebo Vladimír Menšík, inkasovali částky, které několikanásobně převyšovaly tehdejší průměrnou mzdu. A když se k filmům přidaly estrády, divadelní zájezdy a rozhlasové pořady, šlo o skutečně královský příjem. Dnešní herci sice už o titul národního umělce soupeřit nemusí, zato si mohou přijít na stovky tisíc měsíčně – pokud tedy patří mezi hvězdy, po kterých televize touží.

Když titul rozhodoval o výši výplaty

Přestože se tradovalo, že v dobách hluboké totality se nedalo zbohatnout, realita byla jiná. V 80. letech se mezi československými herci pohybovaly částky, které běžnému pracujícímu mohly připadat jako ze snu.
Zatímco průměrná měsíční mzda v roce 1985 činila 2 920 Kčs, největší hvězdy filmového a televizního nebe si dokázaly vydělat několikanásobně víc – a to klidně za pár dní práce před kamerou.

O všem rozhodovala přízeň komunistických funkcionářů. Ti, kdo získali titul národní umělec, inkasovali za natáčecí den až 1 300 Kčs. „Zasloužilí“ umělci pak brali 800 korun, ostatní herci v průměru kolem 400 Kčs za den.

Mezi národními umělci tehdy zářila jména jako Jana Hlaváčová, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Jiřina Švorcová, František Filipovský či Vladimír Menšík.
„Zasloužilými“ byli například Jiřina Bohdalová, Jiří Sovák, Jiřina Jirásková nebo Radoslav Brzobohatý – všichni patřili mezi tehdejší elitu s mimořádnými výdělky.

Sovák, Menšík a spol.: Kdo točil, ten bral

V době, kdy lidé běžně vydělávali jen pár tisíc měsíčně, se filmové a televizní hvězdy mohly pyšnit skutečnými poklady.
Například Jiří Sovák si za legendární seriál Chalupáři (1975) vydělal kolem 70 tisíc korun, a to ještě ve stejném roce ztvárnil hlavní roli ve filmu Cirkus v cirkuse, za který inkasoval dalších 20 tisíc Kčs.

Jeho kolegyně Luba Skořepová, která v Chalupářích hrála temperamentní Aranku, si díky svému honoráři mohla dovolit koupit nového trabanta (V roce 1978 stál základní model Trabantu 601 36 500 Kčs), tehdy docela luxus, o kterém si většina lidí mohla nechat jen zdát.

A Vladimír Menšík? Ten byl doslova „na roztrhání“. Kromě filmů a televizních pořadů jezdil po republice s vyprávěcími večery, kde si díky popularitě a humoru vydělával neuvěřitelné částky. Jen z vystoupení měl při honoráři 1 300 Kčs denně až 40 000 korun měsíčně – tehdy suma, za kterou se dala koupit menší chalupa.

Nový režim, nové možnosti – a stejné tajnosti

Po roce 1989 se svět hereckých honorářů změnil. Peníze už nerozdával stát, ale televize a producenti. Ačkoliv se vše zkomercializovalo, jedno zůstalo stejné – mlčení o přesných částkách. Herci si své honoráře pečlivě střeží, a tak se veřejnost musí spokojit jen s odhady.

Zdroje z televizního zákulisí ale prozrazují, že rozdíly mezi herci bývají obrovské – i když ztvárňují srovnatelně důležité role. Výše honoráře se totiž neurčuje jen podle délky natáčení, ale hlavně podle popularity a vyjednávacích schopností.

Jiřiny, které přepsaly rekordy

Opravdový rekord v české seriálové historii drží dvě dámy, jejichž jména znají i ti, kdo televizi běžně nesledují – Jiřina Jirásková a Jiřina Bohdalová.
Při natáčení oblíbeného seriálu Pojišťovna štěstí pro televizi Nova si každá z nich přišla na 25 000 korun za den.

Kromě peněz se těšily i mimořádnému komfortu – osobní doprava, péče na place, kompletní servis. Televize vsadila na jistotu: obě Jiřiny měly obrovskou sledovanost a díky nim šel seriál doslova „na dračku“.

Kdo si dnes vydělává nejvíc

Ani současní herci nemají nouzi o solidní výdělky, zvlášť ti, kteří se objevují v dlouhodobých seriálech.
Například Rudolf Hrušínský (mladší) v seriálu Ulice údajně pobíral kolem 13 000 korun za natáčecí den. Za deset let natáčení si tak mohl přijít až pěkných pár milionů a točí stále dál, už od začátku nekonečného seriálu.

Podobně dobře je na tom i Eva Burešová, která se proslavila díky Slunečné. Za jeden natáčecí den měla údajně brát 17 000 korun a v seriálu byla velice často, takže měsíčně měla štědrý počet natáčecích dnů.
Její popularita, zpěv i energie na place z ní udělaly hvězdu, která lákala diváky i inzerenty – a to byl i důvod, proč jí televize ráda platila víc než jiným.

Dělníci za kamerou a ti, co teprve začínají

Na opačném konci hereckého žebříčku stojí ti, kteří na slávu teprve čekají.
Vedlejší role v dnešních seriálech bývají ohodnoceny zhruba 5 000 korunami za den, zatímco dětské role přinášejí kolem 3 000 korun.
Ačkoliv to na první pohled nevypadá špatně, je potřeba si uvědomit, že natáčení trvá často 12 hodin denně, z toho je velká část dlouhé čekání na záběr. Také může jít jen o několik natáčecích dnů v měsíci. A práce je to nejistá – po poslední klapce nemusí přijít další nabídka.

Závěrem: Herci bohatí i chudí

Zda se herectvím dá zbohatnout? Odpověď zní – ano, ale nepodaří se to každému.
Ti nejznámější si mohou žít jako filmové hvězdy i v českých podmínkách, zatímco jiní žijí z honoráře k honoráři.
A protože výše honorářů zůstává střeženým tajemstvím, zůstává i nadále prostor pro dohady, legendy a spekulace.

Jedno je ale jisté – ať už v dobách národních umělců, nebo dnes, popularita a správné kontakty rozhodují o všem.
Na place se sice hraje o osudy postav, ale za kamerou jde především o boj o peníze, prestiž a přežití ve světě, kde hvězda září jen tak dlouho, dokud má práci.