Jak to chodí u natáčení filmů, kde jsou scény s jídlem

Krásná víla Zora Jandová se smutně dívá na celou rybu na listech salátu. Když pomineme, že orientální hostina asi nabízela trochu jiná jídla, tak je zřejmé, že s jedlými dekoracemi si tady moc hlavu nelámali. To v jiné pohádce se na jídle moc nešetřilo. Vzpomínáte si, jak se prohýbaly stoly pod jídlem při královské hostině v pohádce Byl jednou jeden král? Werich se tam cpe naprosto přirozeně a je jasné, že tady výprava na jídle nešetřila. Herci u stolu však museli hrát, že jim jídla nechutnají.

Někdy je natáčení s jídlem pro herce rizikovou záležitostí. Své o tom dávali k dobru pánové z komedie Což takhle dát si špenát, kteří do sebe museli dostat zkažený špenát, aby nezdržovali natáčení, a ještě museli zahrát, jak jim jídlo chutná.

A naprostým fenoménem v hostině před kamerou bylo natáčení seriálu Četnické humoresky. Parta četníků během natáčení hodovala. Jak si určitě pozorný divák všiml, jídlo bylo nedílnou součástí každé epizody a pánové se u stolu nijak nešetřili. Náklady na jídlo představovaly poměrně velkou položku. Každé jídlo bylo skutečné, nešlo o atrapy.  

Herec Erik Pardus, který hrál strážmistra Zahálku, po natáčení prozradil, že pánové si museli během natáčení povolovat opasky. Pravidelná strava se na nich podepsala. Navíc byla všechna jídla, která končila na stole v četnické jídelně, k dispozici hned třikrát, aby se mohlo točit, když se záběr nepovedl.

Ani paní „sládková“ z filmu Postřižiny se nijak v jídle nešetřila. Magda Vašáryová byla tenkrát čerstvě těhotná a nechutenstvím rozhodně netrpěla. Jak uvedl v rozhovoru pro idnes Jiří Menzel, na natáčení se snědla dvě prasata a dlouho se potom vepřovému vyhýbal. Magda Vašáryová byla údajně největším jedlíkem a vybírala si ty nejlepší kousky.

Pravé bylo i jídlo v dalším Menzlově filmu Slavnosti sněženek. Režisér tvrdil, že na rozdíl od něj byl Hrabal opravdovým gurmánem a jídlo v jeho dílech mělo své místo. Dokonce tam režisér poprvé ochutnal, jak chutná divočák se šípkovou. A pro gastroturisty se v Kersku dodnes na jídelním lístku divočák se zelím a se šípkovou nabízí. Navíc, jídlo je servírováno tak, aby v jedné porci návštěvník mohl ochutnat obě varianty (se šípkovou a se zelím) a posoudit, který myslivecký spolek měl ohledně přípravy pravdu.

Impozantní hostina se konala i ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále. I v tomto případě bylo jídlo skutečné. Některé ingredience však byly nahrazeny. Velbloudí kýtu nahradil plát hovězího, který byl nadívaný vepřovým a vejci natvrdo. Roláda se ještě syrová pokrájela na kilogramové porce a ty se pekly v alobalu. Herci si však na této lahůdce moc nepochutnali, protože se scéna točila celý den a na konci už bylo maso hodně unavené.

Generál (Pavel Nový) si nepochutnával na ústřicích, ale v lasturách měl kompot liči. Hosté si nedávali u francouzské tabule do nosu, když předstírali, že konzumují hlemýždě po burgunsku. Ale zase tak špatně na tom nebyli, protože hlemýždě nahradil losos utřený s máslem.