Četnické humoresky: Zajímavosti o seriálu, skutečných četnících a prvorepublikové době, kterou si idealizujeme
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciBylo to ještě v minulém století, přesněji v roce 1996, kdy spolu s režisérem Moskalykem na Kavčí hory přišel policejní důstojník Michal Dlouhý s námětem na seriál, který měl ukázat lidem nepříliš známou část historie ze života prvorepublikového četnictva. Byl to právě Michal Dlouhý, který odvedl v archivech pořádný kus práce a vytáhl z nich materiál, na kterém se mohl seriál postavit.
%20Cropped.jpg)
Když s nápadem nepochodili v Praze, zkusili to v Brně a tam poznali, že jde o projekt, který stojí za pozornost. Podmínkou realizace bylo ale situovat děj do brněnského prostředí. Tak se z hradeckých četníku stali brněnští. Byla také trochu pozměněna jména, ale základ četnických příběhů zůstal stejný a odráží tak těžký život strážců pořádku.
Přestože ve skutečnosti nebyl život v tomto období nijak lehký, jak šel čas, lidé si prvorepublikové období trochu idealizovali a seriál tak padl na úrodnou půdu, když ukázal i složitost doby.
%20Cropped.jpg)
Hlavní hrdina Karel Arazim je inspirovaný postavou hradeckého Josefa Arazima, který nebyl ruským legionářem, ale italským. Do první světové války šel bojovat jako dvacetiletý mladíček. Jeho život byl tak pestrý, že by o něm mohl vzniknout román. Své skutečné předlohy má v seriálu celá řada postav.
Přestože to občas vypadalo, že četníci jen hodují v jídelně, tak třeba právě hradečtí četníci se v počtu 45 četníků starali o pořádek na území, kde žilo 90 tisíc lidí. Kromě práce v terénu museli vše složitě dokumentovat a za rok tak na četnické stanici vzniklo i 70 tisíc spisů.
Humoresky se staly fenoménem, který vzbudil divácký zájem o toto období a o životy lidí, kteří se nějakým způsobem zapsali do dějin.
Ale nebylo to příliš přívětivé období. Přestože mělo Československo výhodu s fungujícím těžkým průmyslem, dopady války byly katastrofální. Zvedla se nezaměstnanost, příjmy lidí šly směrem dolů a ceny nahoru. To vyvolávalo nepokoje a samozřejmě nárůst zločinnosti. Dětská práce byla tak běžná, že na ni platily i zákony. Zdánlivý dojem prosperující země zakrýval bídu, ve které velká část lidí žila. A četníci měli pořád ruce plné práce.
Zdroj:
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci
