Četnické humoresky a nenahraditelný talent režiséra Antonína Moskalyka

Četnické humoresky a nenahraditelný talent režiséra Antonína Moskalyka
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Režisér Antonín Moskalyk za sebou nechal v české televizní tvorbě nesmazatelnou stopu. Kromě veleúspěšných Četnických humoresek nám dal i Panoptikum Města pražského a Dobrodružství kriminalistiky.

Přestože už se ani nedá spočítat, kolik repríz jeho kriminální seriály měly, vždy se diváci rádi k jeho tvorbě vrací a seriály jsou často sledovanější než současná tvorba.

Antonín Moskalyk se narodil v listopadu 1930 v podkarpatském Chustu jako syn bývalého carského důstojníka a šlechtičny z uherského rodu Galgoczů. Už od dětství ale vyrůstal na Brněnsku a láska k tomuto kraji je vidět i v jeho nejslavnějším seriálu o povedené partě prvorepublikových četníků.

Záběr ze Četnických humoresek, Zdroj: Archiv ČT

Přestože rodiče Antonínovi vybrali povolání učitele, uměl si prosadit svou volbu a po gymnáziu šel studovat režii. Po studiu nastoupil mezi prvními režiséry do Československé televize. Z bohaté tvorby jsou to právě Četnické humoresky, které se staly fenoménem. V průběhu natáčení třetí série došlo k smutné události a oblíbený režisér po dlouhé nemoci zemřel.

Naštěstí si stihl vychovat následovníka a seriál dokončila jeho dcera Pavlína. Ta si ale nepřivlastňuje žádné zásluhy a dobrý výsledek přisuzuje sehranosti celého týmu a hlavně hercům, kteří podávali nadprůměrné výkony.

To, čím je seriál pro diváky stále atraktivní, je kombinace prvků detektivky a komedie. Zápletky jsou postaveny na skutečných případech a děj zasazený do 30. let 20. století. Příběh končí před vypuknutím 2. světové války, kdy Arazim a Jarý poslaly své ženy a děti do bezpečí a zůstávají čelit drsné době, která přichází.

Antonín Moskalyk nemohl tušit, jaký poklad vytvořil a že jeho dílo obstojí v záplavě nových a propagovaných seriálů.

Lidé se rádi k osudům oblíbených postav vrací a prožívají znovu veselé i smutné události, které seriálovým postavám život přináší.

I přes Moskalykův symbolický vstup do televizní Dvorany slávy v roce 2005 se tento geniálně natočený seriál nedočkal žádného prestižního ocenění, které by si rozhodně zasloužil.

 

Zdroj: