Zítra se miliony Čechů seběhnou k televizi. Ve 20:00 vysílá Prima Max nejlepší českou komedii všech dob

Když se řekne česká filmová klasika 80. let, jen málokterý titul vyvolá tolik asociací jako právě Tajemství hradu v Karpatech. Snímek režiséra Oldřicha Lipského vznikl na přelomu let 1980 a 1981 a dodnes patří mezi nejpopulárnější komedie své doby. Není to však jen obyčejná komedie. Jde o chytrou parodii, která si bere na mušku vědeckofantastické romány, gotické horory i klasická dobrodružství.

Tvůrčí tandem Lipský–Brdečka navázal na své předchozí úspěchy a vytvořil film, který kombinuje absurdní humor, výtvarnou nadsázku a nezapomenutelné herecké výkony. Výsledkem je dílo, které si i po více než čtyřiceti letech drží status kultu.

Parodie na Julese Verna i upírské příběhy

Základ filmu vychází z románu Julese Verna, konkrétně z méně známého díla „Tajemný hrad v Karpatech“. Zatímco tradiční adaptace, jaké vytvářel například Karel Zeman, zachovávaly dobrodružný a obdivný tón, Lipský s Brdečkou se vydali opačnou cestou.

Vznikla parodie, která si s původním materiálem pohrává. Film kombinuje prvky sci-fi, gotického hororu i operní melodramatičnosti. Nechybí odkazy na klasické upírské příběhy ani přehnané vědecké vynálezy, které působí zároveň směšně i fascinujícím způsobem.

Příběh plný tajemství, humoru a bizarních vynálezů

Hlavním hrdinou je hrabě Felix Teleke z Tölökö, kterého ztvárnil Michal Dočolomanský. Společně se svým věrným komorníkem Ignácem (Vlastimil Brodský) se vydává do Karpatie, kde pátrá po své zmizelé milence, operní pěvkyni Salse Verde.

Stopy vedou na tajemný hrad barona Gorce z Gorců, jehož si s nezaměnitelným šarmem zahrál Miloš Kopecký. Hrad je plný podivných zařízení a vynálezů, za nimiž stojí šílený vědec Orfanik (Rudolf Hrušínský).

Jak se postupně ukazuje, za zdánlivě nadpřirozenými jevy stojí technika – iluze vytvořené pomocí obrazu a zvuku. Film tak s humorem demaskuje tajemství, které by v jiném žánru působilo děsivě.

Nezapomenutelné herecké výkony

Jedním z důvodů, proč film funguje dodnes, je silné herecké obsazení. Vedle hlavních představitelů zaujme i řada vedlejších rolí, například Jan Hartl jako Vilja Dézi nebo Augustín Kubáň v roli Zutra.

Výkony herců jsou záměrně stylizované a přehnané, což dokonale odpovídá parodickému tónu filmu. Dialogy jsou plné slovních hříček a absurdit, které se staly legendárními.

Vizuální styl a hravá fantazie

Velkou roli ve filmu hraje výtvarná stránka, na níž se podílel i Jan Švankmajer. Jeho rukopis je patrný především v podobě rekvizit a fantastických vynálezů. Film pracuje s nadsázkou i v obraze, od bizarních strojů až po stylizované prostředí karpatské vesnice. Tvůrci dokonce vytvořili vlastní „karpatský jazyk“, který dodává snímku další vrstvu originality.

Natáčelo se na řadě zajímavých míst, například na hradech Lietava či Čachtice, nebo ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Tyto lokace dodávají filmu autentickou atmosféru, která kontrastuje s jeho absurdním dějem.

Úspěch, který přetrval desetiletí

Po premiéře 2. října 1981 si film rychle získal popularitu. Do kin na něj přišlo přibližně 1,2 milionu diváků, což z něj udělalo jeden z nejúspěšnějších titulů své doby. Dodnes se pravidelně objevuje v televizním vysílání a patří mezi stálice české filmové klasiky. Jeho humor nestárne, protože stojí na kombinaci inteligentní parodie, výrazných postav a zábavných témat.

K vidění 19.3. ve 20:00 na Prima Max.