Ověřte si, zda poznáte v atraktivní ženě na fotce z roku 1965 jednu z nejoblíbenějších českých hereček

Jana Hlaváčová chodila na DAMU do stejného ročníku s Milenou Dvorskou, která už měla na popularitu zaděláno díky své roli Marušky v pohádce Byl jednou jeden král. Studentky se staly dobrými kamarádkami a rády se chodívaly dívat na zkoušky do divadel, někdy i do Národního divadla. Když bylo potřeba, za někoho zaskočily.

Ona ho obdivovala, on si všiml atraktivní studentky

Právě tam jí padl Luděk Munzar do oka. Tenkrát zkoušel s Marií Tomášovou a ta měla pocit, že jí role moc nejde, a plakala. Mladý Munzar se zachoval jako správný gentleman a svoji hereckou kolegyni utěšoval a chválil. Tenkrát si pomyslela, že by bylo krásné mít ve své blízkosti takového člověka, který by jí byl oporou.

Luděk Munzar si pohledné studentky všiml, tenkrát se však jejich cesty ještě nepotkaly.

Kariéra Jany Hlaváčové na sebe nenechala dlouho čekat. Se spolužáky se v létě 1957 vydala na natáčení filmu Smrt v sedle. Okaté a kudrnaté holky si všiml ve Slatiňanech režisér Zdeněk Podskalský a když hledal mladou herečku do filmu Kam čert nemůže, vzpomněl si na ni. Měl svou Mefistofelu!

Komedie, která dokáže svižným tempem a lidovým humorem pobavit i dnes, ze studentky herectví udělala hvězdu. Režisér si ve svých vzpomínkách pamatoval, jaký dojem na něj Hlaváčová udělala.

Byla tak úžasná, že mi málem vyrazila dech. Když jsem si ji představil ve spojení s Horníčkem, viděl jsem ten dokonalý soulad,

vyprávěl na besedách Podskalský.

Komedie měla nakonec úspěch i v zahraničí a na tu velkou filmovou slávu do Cannes se spolu s Podskalským a Horníčkem vydala i dvacetiletá Jana Hlaváčová. Tak dobré filmy jsme tenkrát uměli natočit!

Ten rok, kdy Jana Hlaváčová okusila opojný pocit herecké hvězdy, Luděk Munzar poprvé zkusil jinou než divadelní práci a propůjčil svůj příjemný hlas dokumentu o životě židovských dětí v Terezíně.

Srdce i praktické uvažování Janu Hlaváčovou nasměrovalo do Plzně

Mladá absolventka usoudila, že v oblastním divadle se dostane dříve k zásadním rolím a také se jí zalíbil bývalý spolužák z divadelní fakulty Jiří Michný. Nakonec v Plzní prožila v divadle i v soukromí tolik zážitků, že byla ráda, že se může přestěhovat.

Ale nejdříve se v roce 1962 stihla za Michného provdat. Svatba byla v jeho rodné Ostravě. Bylo jí čtyřiadvacet a svatbu zorganizovala budoucí tchýně. Narození dcery přišlo hned následující rok. V kariéře sice polevila, ale i tak měla stále zajímavé role.

Jako blesk z čistého nebe se do manželství vkradla nemoc a Jiří Michný onemocněl roztroušenou sklerózou. Manželská idylka se změnila v peklo. V roce 1965 Jana Hlaváčová už poněkolikáté dostala nabídku do Národního divadla v Praze a tentokrát ji přijala. Viděla to jako možnost dostat hlavně dceru do přívětivějšího prostředí.

Jiří Michný krátce poté odešel do invalidního důchodu a v roce 1969 zemřel.

Nový život v Praze

A s odchodem Jany Hlaváčové do Prahy se dostáváme k osudovému setkání s Munzarem v Letenských sadech. Jak jejich vztah začal, nikdy neprozradili a trochu mlžili. Jak Jana Hlaváčová uvedla, jejich vztah vzešel z přátelství dvou lidí, kteří za sebou měli těžkou zkušenost, která je sblížila.

Luděk Munzar už měl pěkně rozjetou kariéru, a přestože chtěl být původně vojenským pilotem, nakonec se v herectví našel. Mladý a úspěšný herec byl v obležení žen a z jednoho vztahu se mu narodila dcera Johana. Jenže mladá láska dlouho nevydržela a přišel rozvod, po kterém si Naděžda našla nového partnera, bratra Jana Krause. S Ivanem v roce 1968 opustila i s dcerou republiku a pro Munzara to znamenalo, že svou dceru neuvidí vyrůstat.

Vztahem Hlaváčové a Munzara se novináři po letech bavili

Herci svorně tvrdili, že byli jen přátelé, a otevřenější Jana Hlaváčová nakonec přiznala, že první sex byl ze slušnosti. Jejich vztah v počátcích rozhodně na sexu nezávisel. Svatba byla v květnu 1969, a přestože se o svatbách v květnu traduje, že nejsou šťastné, v tomto případě vesmír udělal výjimku. Dvě hvězdy Národního divadla spojily své osudy. Pro Munzara to byla i možnost, jak ukázat, že je dobrý otec. Johanka mu chyběla.

S Terezou měl od začátku krásný vztah a když se narodila v roce 1971 Bára, vyrůstaly jako sestry. Tereza se nakonec od herecké tradice odklonila a chvíli to vypadalo, že její další život bude spojený s její láskou ke zvířatům. Nakonec jí však do života vstoupil strážník Luděk a ona podlehla jeho naléhání a oblékla si policejní uniformu. Zvířata zůstala jejím koníčkem.

V herecké tradici pokračuje dcera Bára. Jen si to trošku v poslední době pokazila, když měla neovladatelnou touhu se pochlubit, jak se o rodiče v posledních letech jejich života musela starat. Všichni chtějí mít tento krásný herecký pár ve vzpomínkách jako šťastné a zajímavé lidi, kteří vytvořili nespočet nezapomenutelných rolí.