Legenda z rodiny Homolkových: Nikdo jí neřekl jinak než bába Motlová

Dětství, které nešlo podle plánu

Marie Motlová se narodila 1. května 1918 v Boru u Tachova, ještě v době Rakousko-Uherska. Rodiče od ní očekávali, že se stane vzornou hospodyňkou a matkou početné rodiny, proto ji poslali studovat zdravotní školu. Marie vystudovala zdravotní školu, pracovala jako zdravotní sestra a pečovala o pacienty. Přesto její srdce tíhlo k divadlu, inspirována tetičkami ochotnicemi. Nakonec se rozhodla pro konzervatoř, kterou absolvovala v roce 1943 během německé okupace.

Po osvobození začala jednoročním angažmá v divadle E. F. Buriana a následně ve Studiu Národního divadla.

Bohužel pila, protože uvnitř byla nešťastná ze svého vzhledu. Zničilo jí to život,

vzpomínala její kamarádka Antonie Hegerlíková. Jednou přišla opilá na představení a kvůli tomu ji vyhodili. Z venkova se díky talentu dostala do Národního, a když o místo přišla, skončila zase ve venkovských divadlech.

První lásky a vášeň pro jeviště

Marie si užívala života naplno, i když ji provázely problémy v osobním životě. Po překlenutí zdravotních potíží se krátce věnovala práci hlasatelky v pražském rozhlase, zároveň se vdala.

Strávila deset let v Městském oblastním divadle v Mladé Boleslavi a později působila v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně. Zde se seznámila s Karlem Friedrichem, kterého si později vzala. Přes náročný program zvládala zkoušky, natáčení i představení, a dokázala si život užívat naplno.

Antonie Hegerlíková vzpomínala:

Vlála životem, kterého si uměla užívat!

Papoušek a filmová sláva

Průlomem v její kariéře bylo setkání s režisérem Jaroslavem Papouškem, který ji v roce 1969 obsadil do role babičky Homolkové ve filmu Ecce homo Homolka. Filmový úspěch byl ohromující a Motlová se stala vyhledávanou filmovou herečkou. Následovala další dvě pokračování trilogie, která si dodnes uchovává své kouzlo.

Ve filmu dokázala pro diváky vytvořit nezapomenutelné scény se svým filmovým manželem Josefem Šebánkem, kde nebylo možné rozlišit, zda hrají, nebo jsou prostě sami sebou.

Televize, divadlo a poslední léta

Po úspěchu v Homolkových začala Marie Motlová dostávat i televizní nabídky. V roce 1977 zazářila v seriálu Žena za pultem a především jako hospodyně primáře Sovy v Nemocnici na kraji města.

Oficiálně odešla do penze v roce 1979, ale ve filmu se objevovala až do konce života. Poslední roky jí komplikovaly zdravotní problémy, včetně otékajících nohou a bércových vředů. Zemřela 26. srpna 1985 ve věku 67 let.

Osobní život a přátelství

Marie o sobě nikdy nepřestala pochybovat, nesnášela své tělo a mnohdy utápěla své deprese v alkoholu. Přesto se dokázala radovat z každodenních maličkostí a byla oblíbená nejen diváky, ale i kolegy. Manžela nakonec „odkázala“ své nejlepší kamarádce Antonii Hegerlíkové, která se postarala o její pozůstalost.

Její životní příběh ukazuje, že i přes osobní trápení a nesnáze může talent a píle přinést uznání, a že opravdové přátelství a oddanost mohou přežít i samotný čas. Marie Motlová se stala symbolem přirozenosti, lidskosti a mateřské laskavosti, která divákům stále zůstává v paměti.