Filmový kvíz: Zavzpomínejte na staré dobré časy a pobavte se socialistickými vtipy. Kdo dá všechno, je borec

Staré dobré časy jsou pro každou generaci úplně jiné období. Pro někoho jsou to třicátá léta 20. století, plná noblesy, ještě před všeobecnou hospodářskou krizí a nástupem autoritativních režimů. Pro jiného je to poválečná éra s budovatelským posláním. A pro dalšího osmdesátky a devadesátky. Velká část národa považuje za staré dobré časy období po sametové revoluci. Avšak nemusí jít jen o politicko-hospodářskou éru. Mohou to být staré dobré časy, které se týkají soukromí každého z nás.

A podobné je to i v oblasti filmové tvorby. Kupříkladu devadesátá léta měla v ČR velmi specifickou atmosféru. A právě tu mnozí považují za staré dobré časy. Nově nabytá svoboda se velmi výrazně projevila i ve filmu. A ten, jak známo, může významně ovlivnit i smýšlení člověka. Avšak každému pravděpodobně ponejvíc utkvěly v mysli filmy z jeho nejšťastnějšího životního období, tedy z jeho starých dobrých časů.

A jak jste na tom vy s českou či československou filmovou tvorbou z vašich starých dobrých časů?

A přídavkem několik filmových vtipů:

• „Poslední dobou ve světě vzrůstá obliba katastrofických filmů.” „Tak to je stejné jako u nás – téměř každý natočený film je katastrofa.”
• 50 odstínů šedi je považováno za romantiku, protože tam je muž miliardářem. Kdyby bydlel v obytném karavanu v lesích, jednalo by se o nový díl Odložených případů.
• „Jak se jmenuje western ze školního prostředí?“ „Sedm nedostatečných.“
• „Jak se účinně zbavíte BRADAVIC?“ „Pustíte tam Voldemorta!“
• Producent vyčítá scénáristovi: „Ten váš scénář není špatný. Chce to jen na pár místech upravit, aby tomu rozuměl i úplný blbec.” „A která místa vám nejsou jasná?”

A na úplný závěr ještě pár vtipů ze starých (dobrých???) časů:

• Ronald Reagan se setkal s Gustávem Husákem. Bylo to v době, kdy se jak v USA, tak v Československu připravovaly prezidentské volby. „Já vím, že asi patnáct miliónů voličů bude proti mně,“  povídá Reagan. „Ale i tak mě zvolí.“ „Zrovna jako u nás!,“ zvolal Husák.
• V sibiřském pracovním táboře se baví trestanci, za co tam jsou. První: „Já jsem se v devětatřicátém špatně vyjádřil o soudruhu Popovovi.“ Druhý: „Já se ve třiačtyřicátém dobře vyjádřil o soudruhu Popovovi.“ Třetí: „Já jsem soudruh Popov.“