Zoo je jeden z nejoblíbenějších seriálů. A pokud vás Zoo baví, následující filmy jsou přesně pro vás

Zoo je jeden z nejoblíbenějších seriálů. A pokud vás Zoo baví, následující filmy jsou přesně pro vás
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Zoologické zahrady jsou vždy fascinujícím místem. Být tak blízko k divokým zvířatům není jen emocionální zážitek, lidé i pochopí životy těchto živočichů a začnou se o ně zajímat a chránit je. A kdo by chtěl mít zoo i doma, může se kouknout na následující filmy.

Ošetřovatel (2011) – 57 %

Griffin (Kevin James) je zaměstnancem zoologické zahrady. Jenže to je zjevně velký problém, protože jeho přítelkyně v důsledku toho ukončí jejich vztah. Navzdory tomu, že je to nechutně falešná a pouze své peníze řešící blbka, Griffin ji stále chce zpět a rozhodne se opustit zoo. Je tu jen jeden problém: zvířata. Ona spolu totiž každou noc komunikují lidskou řečí a vůbec se jim nelíbí, že by jejich nejoblíbenější chovatel opustil zoo.

Především gorila Bernie dokáže přesvědčit Griffina, aby zůstal v zoo. Přece jen, pracuje tam chovatelka, která není jen blázen do Griffina, ale je i o hodně hezčí, milejší a sympatičtější než jeho bývalá přítelkyně. Přestože film není to nejlepší, co kdy uvidíte, některá zvířata jsou šaramantní a Kevin James vždy pobaví.

Divoká stvoření (1997) – 71 %

John Cleese je ošetřovatelem zoo v Marwood Zoo. Když městskou zoo převezme stát, je na něj uvaleno ultimátum. Zisky se musí zvýšit, jinak bude zoo nucena zavřít. V souladu s pokřiveným smyslem pro humor své postavy se John Cleese rozhodne zaplnit svou zoo pouze těmi nejzlomyslnějšími zvířaty. Ze dvou důvodů: divoké páření a násilí jsou populární.

Zoologická zahrada, ve které se budou duelovat naštvané lamy a agresivní lvi, zní přeci fantasticky, no ne? Zvrácený humor, jak je známý u skupiny Monty Python, provází celý film. A jako vždy, když se na scénáři podílí aspoň jeden člen Pythonů, by se dalo říct, že se jedná o opravdu skvělou a neuvěřitelně satirickou komedii.

Zdroje článku: