Dokonalý film, který jde až na dřeň lidské povahy. Zítra večer odvysílá ČT1 jedno z nejlepších děl české kinematografie

Příběh, který se odehrává v tichu a o to víc bolí

Film Je třeba zabít Sekala nás zavádí do léta roku 1943, do zapomenuté hanácké vesnice, kde se na první pohled nic neděje. Němci jsou sice nedaleko, ale zůstávají spíš v pozadí. O to víc vystupuje do popředí strach místních lidí a hlavně postava udavače Ivana Sekala. Do tohoto prostředí přichází kovář Jura Baran, který se ukrývá před okupanty. Není tu vítaný. Je cizí, jiný, navíc evangelík. Vesničané ho berou s nedůvěrou, ale zároveň v něm vidí jediné možné řešení svého problému.

Sekal totiž není obyčejný udavač. Zneužívá situace, získává majetky zatčených sedláků a systematicky buduje svou moc. Strach z něj je tak silný, že se vesničané rozhodnou k radikálnímu kroku – chtějí ho nechat zabít. Jenže nikdo z nich na to nemá odvahu. A tak padne volba na Juru.

Drama, které připomíná antickou tragédii

Příběh se postupně mění v nevyhnutelný střet dvou mužů. Jura, který jedná ze zoufalství a donucení, a Sekal, jehož chování je výsledkem dlouhodobého ponížení a nenávisti. Jako nemanželský syn neměl žádný majetek a čest. Majetek si dokázal obstarat a stále nemá dost. Koho udá příště, aby se zmocnil jeho statku?

Film pracuje s motivy, které připomínají antické tragédie. Každý krok vede blíž ke katastrofě, které se nedá vyhnout. Napětí se stupňuje, až vyústí v závěrečný souboj na nože u božích muk.

Tenhle moment není jen fyzickým střetem. Je to vyvrcholení všeho, co se ve vesnici dlouho hromadilo, křivd, strachu i viny. Jura sice Sekala zabije, ale sám těžce zraněný nakonec umírá také. Ani tím ale příběh nekončí. Vesničané, kteří vraždu zosnovali, se ukazují v plné nahotě. Místo pomoci nechají Juru zemřít, aby ochránili sami sebe.

Silné herecké obsazení bez známých tváří

Hlavní role ve filmu Je třeba zabít Sekala ztvárnili polští herci Bogusław Linda a Olaf Lubaszenko. Tvůrci se rozhodli neobsazovat známé české tváře, aby diváci neměli postavy spojené s jinými rolemi.

Vedle nich se objevují výrazné osobnosti českého herectví jako Jiří Bartoška nebo Vlasta Chramostová. Každá z postav má své místo a žádná není zbytečná.

Scénář napsaný ve spěchu, který funguje dodnes

Autorem scénáře je Jiří Křižan, který ho napsal během pouhých tří týdnů po odchodu z politiky. Přesto působí příběh promyšleně a kompaktně. Silným motivem je vina „obyčejných“ lidí. Film neukazuje okupanty přímo, ale soustředí se na to, co si lidé v těžké době dělají navzájem. Sekal není jen padouch, jeho krutost má kořeny v tom, jak s ním bylo zacházeno v dětství. Nikdo v malebné vesničce Lakotice není úplně nevinný a nikdo není jen obětí.

Natáčení, které proměnilo skutečné místo

Film se natáčel v obci Varvažov, kde filmaři výrazně zasáhli do prostředí. Opravili zpustlý zámeček, který byl v té době v havarijním stavu, a pod ním objevili staré sklepy. Právě ty se pak využily jako kulisy pro některé klíčové scény, včetně kovárny. Výsledkem je autentická atmosféra, která působí přirozeně a uvěřitelně.

Kameraman Martin Štrba navíc pracoval s teplými, zlatavými barvami, které kontrastují s temnotou příběhu. Na první pohled idylická krajina tak skrývá napětí, které je cítit v každé scéně.

Film, který reprezentoval českou kinematografii

Je třeba zabít Sekala byl vybrán jako český kandidát na Oscara v kategorii cizojazyčný film. Už to samo o sobě ukazuje, jak silnou pozici měl mezi domácí produkcí.

Získal řadu ocenění a dodnes patří mezi nejvýraznější české filmy devadesátých let. Jeho síla nespočívá v efektech ani velkoleposti, ale v příběhu, který je až nepříjemně aktuální. Zajímavostí je, že film získal 11 Českých lvů (a další nominace).

Nadčasové téma které bolí dodnes

To, co dělá film výjimečným, je jeho univerzálnost. Příběh o nenávisti, strachu a vině by se mohl odehrávat kdykoli a kdekoli.

Ukazuje, jak snadno se mohou obyčejní lidé stát spoluviníky zla, když se bojí nebo chtějí chránit sami sebe. A právě v tom spočívá jeho největší síla, která nutí diváka přemýšlet i dlouho po skončení příběhu. Je třeba zabít Sekala tak není jen historickým dramatem, ale mrazivým pohledem na lidskou povahu.

Ve vysílání 5. května ve 23:00 na ČT1.