Nejpůsobivější historická sága české televizní tvorby, která rozdělila rodinu i národ

Sága o moci, vášni a vině

Seriál Zlá krev, natočený v roce 1986, volně navazuje na úspěšnou televizní adaptaci románu Sňatky z rozumu a opět vychází z literární předlohy spisovatele Vladimíra Neffa, který se inspiroval dějinami pražského podnikatelského rodu Bornů. Režisér František Filip, mistr televizního vyprávění, dokázal i tentokrát vytvořit dílo, které zaujme nejen propracovaným scénářem a režií, ale i precizní výpravou a silnými hereckými výkony.

Děj se odehrává na přelomu 19. a 20. století, tedy v době, kdy se rodí moderní český průmysl, formuje se nová společenská vrstva podnikatelů a zároveň se prohlubují sociální rozdíly. Zlá krev v sobě nese nejen milostné a rodinné konflikty, ale také téma ambicí, závisti a síly tradice.

Zlá krev jako klenot české televizní tvorby

Sedmidílný seriál Zlá krev, který dějově bezprostředně navazuje rokem 1881 a dále rozvíjí dramatické osudy několika pražských rodin v osmdesátých a devadesátých letech předminulého století. Diváci mohli sledovat Jiřího Valu v postavě stavebního podnikatele Martina Nedobyla, Vladimíra Ráže ztvárňujícího postavu Jana Borna, jeho ženu Hanu v hereckém podání Jiřiny Jiráskové a další známé postavy. 

Seriál se nebojí dotýkat morálních dilemat a ukazuje, jak křehká je hranice mezi loajalitou a zradou, mezi rodinným štěstím a ambicemi.

Hvězdné herecké obsazení

Zlá krev se pyšní mimořádně silným obsazením, které dodává příběhu hloubku a věrohodnost. Vedle Jiřího Valy a Daniely Kolářové se v seriálu objevují i další herecké legendy – Vladimír Ráž jako ctihodný, ale vnitřně rozpolcený muž, Jiřina Jirásková jako rázná a přísná matriarcha rodu, či Václav Postránecký, který ztvárnil jednu z vedlejších, avšak výrazných rolí.

Z mladší herecké generace tehdy zaujala Dagmar Havlová (tehdy Veškrnová) a Taťjana Medvecká, obě výrazné představitelky ženské síly a elegance. Nelze opomenout ani Bronislava Poloczka či Karla Augustu, jejichž výkony dodaly seriálu živost a autentičnost.

Každá postava, i ta zdánlivě okrajová, má v příběhu svůj jasný význam – jako by František Filip mistrně rozehrál šachovou partii, kde každý tah odhaluje další tajemství rodinné minulosti.

Doba velkých změn a zlomů

Seriál je zasazen do éry industrializace a proměny společenských hodnot, kdy se svět začíná měnit pod tlakem moderních technologií, nových idejí a postupného rozkladu starých pořádků. Téma generačního střetu mezi konzervativními otci a nově smýšlejícími syny je přítomné v každé epizodě.

Na pozadí osobních dramat se odvíjí i dějiny celé společnosti – vznik dělnického hnutí, nástup nových podnikatelských elit i proměna ženské role ve společnosti. Právě tato historická autenticita dává seriálu mimořádnou hodnotu.

Reakce diváků a kritiky

Po svém uvedení se Zlá krev stala jedním z nejúspěšnějších seriálů tehdejší Československé televize. Diváky uchvátila nejen atmosférou, ale i schopností vyprávět silný lidský příběh bez přehnaného patosu.

Kritici oceňovali zejména režii Františka Filipa, který dokázal skloubit monumentální příběh s intimními emocemi. Zvláštní pochvalu získal také scénář, pečlivě vystavěný, s důrazem na psychologii postav a dobové reálie.

Seriál se dočkal několika repríz a dodnes má pevné místo v paměti diváků, kteří oceňují nejen historickou přesnost, ale i nadčasovost příběhu. Zlá krev totiž není jen vyprávěním o jedné rodině – je obrazem celé epochy.

Závěrem

Zlá krev je dokonalým příkladem, že i historický seriál může být napínavý, emotivní a hluboce lidský. Je to příběh o cti, moci, zradě i touze po štěstí, který ani po desítkách let neztratil sílu. Díky mistrné režii Františka Filipa, literární předloze Vladimíra Neffa a hereckému obsazení zlaté generace zůstává jedním z klenotů české televizní tvorby.

V současné době je v nedělním vysílání České televize. Pokud vám některé epizody utekly, najdete je v iVysílání ČT.