Češi si tehdy mysleli, že nic lepšího nikdy nebude. Možná měli pravdu. Jak televizní sága z roku 1968 uchvátila české diváky

Historická freska o pěti dílech spojila špičky tehdejšího hereckého nebe a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co Československá televize vytvořila.

Praha v 19. století ožila na obrazovce

Byl podzim roku 1968 a čeští diváci se nechali vtáhnout do příběhů dvou pražských rodů, Bornů a Nedobylů. Televizní adaptace prvních dvou dílů pentalogie (Sňatky z rozumu a Císařská fialka) nabídla fascinující sondu do období mezi lety 1859 a 1881. To byla doba, kdy se Praha měnila z provinčního města v moderní metropoli, kdy se rodilo české podnikatelské prostředí i národní sebevědomí.

Režisér František Filip s kameramanem Vladimírem Opletalem a scénáristou Ottou Zelenkou vytvořili výpravný seriál, který dokázal přenést atmosféru minulého století s nebývalou věrohodností. Přitom nešlo jen o kostýmy a kulisy. Důležitější byla autenticita postav, jejich životních názorů a sociálních a kulturních střetů.

Herecký koncert oceňují diváci i dnes

Jedním z důvodů, proč si seriál získal tak silný ohlas, bylo jeho obsazení. V hlavních rolích excelovali Vladimír Ráž jako noblesní Jan Born a Jiří Vala coby cílevědomý Martin Nedobyl. Oba představitelé ztělesňovali protiklad dvou světů – idealistického vlastenectví a tvrdého obchodního pragmatismu.

Na scéně se ale objevila i celá plejáda dalších hvězd. Slávka Budínová, Gabriela Vránová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Vladimír Menšík, Radovan Lukavský, Miloš Nedbal nebo Rudolf Hrušínský – ti všichni vtiskli seriálu nezaměnitelnou podobu. V mnoha domácnostech se tehdy říkalo, že Sňatky z rozumu jsou to nejlepší, co jim zatím televize nabídla.

Sňatky jako nástroj moci

Hlavním motivem seriálu, jak napovídá samotný název, nejsou romantická vyznání, ale pragmatické dohody. Manželství se v Neffově příběhu stává prostředkem k upevnění majetku, k propojení rodin a k získání společenského postavení. Vznikají aliance, které mají více společného s obchodní smlouvou než s pohádkovým snem o lásce.

Právě tento realistický pohled na rodinné vztahy odlišil Sňatky z rozumu od jiných dobových dramat. Diváci si tak v postavách seriálu vybírali své oblíbence. Museli volit mezi citem a rozumem, mezi voláním srdce a povinností.

Natáčení v bouřlivém roce

Není bez zajímavosti, že seriál vznikal v roce 1968, v době Pražského jara a následné okupace. Televizní štáb i herci prožívali historické okamžiky doslova souběžně s natáčením. Možná i proto působí série tak autenticky. V době, kdy se měnily dějiny, se vyprávěl příběh o proměně české společnosti v 19. století.

Premiéra na podzim 1968 byla pro mnohé diváky vítaným únikem od drsné reality. Televizní obrazovka nabídla pohled do minulosti, kde Češi čelili jiným zkouškám a obstáli.

Seriál, který nestárne

Sňatky z rozumu se dočkaly repríz v roce 2000 i později, dnes jsou dostupné v archivu České televize. Navzdory černobílému obrazu působí stále svěže. Je to díky kombinaci skvělých hereckých výkonů, promyšleného scénáře a nadčasových témat.

Diváci oceňují, že seriál není jen historickou freskou, ale i intimním rodinným dramatem. Vypráví o ambicích, láskách, zradách i snech, tedy o věcech, které se nemění ani po více než 150 letech.

Odkaz Vladimíra Neffa a televizní klasika

Neffova práce (Sňatky z rozumu, Císařská fialka, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj) se díky adaptaci dostala do povědomí širší veřejnosti. A otevřela cestu dalším historickým seriálům, jako je například F. L. Věk nebo Byl jednou jeden dům.

Dnes je jasné, že Sňatky z rozumu nejsou jen televizní seriál, ale i kulturní paměť národa. Připomínají dobu, kdy se rodila česká identita, i dobu, kdy televize dokázala tvořit velké a nadčasové příběhy.

Ať už vás láká historie, nebo jen touha po dobrém vyprávění, tahle sága zůstává jedním z největších televizních pokladů.

V současné době je seriál ve vysílání ČT.