Dnes v Ulici: Adam příšerně naštve Luďka a Bára zvedne kotvy

Luděk zuří. Adam z něj před kolegou udělá pitomce

Adama napadne zkrátit si stáž na dva měsíce, protože půl roku bez milované Jarky prostě nevydrží. Když se to Luděk dozví od svého kolegy, samozřejmě se příšerně naštve. Adam se s ním a s mámou chce sejít v hospodě a v klidu všechno probrat, ale vůbec nedostane příležitost, protože táta na něj začne okamžitě řvát. Jak si to jako představuje? Myslí si snad, že prestižní americká univerzita bude skákat, jak on píská? Napadlo ho, jak teď kvůli němu bude Luděk vypadat?

Adam se hájí tím, že jen ve vší slušnosti zaslal do školy dotaz a definitivně se rozhodne teprve podle toho, jakou obdrží odpověď. Luďkovi je jasné, že za synovým náhlým pomatením smyslů vězí Jarka. Prohlásí, že se pokusí celou záležitost ještě vyžehlit, a odejde z hospody dřív než Adam stačí něco dodat. Jako obvykle nebere synův názor v potaz. Ale upřímně řečeno, Blanka je také nepříjemně překvapená. Vždyť půlroku bez Jarky není tak moc. Taková příležitost za těch několik měsíců, co budou od sebe, přece stojí.

Bára se stěhuje k nové spolubydlící

Bruno pomůže Báře se stěhováním. Má dneska volno, tudíž mu nedělá žádný problém poskytnout odvoz a silné paže. Iva ho potká na ulici, zrovna když nakládá dceřiny věci, a poděkuje mu za ochotu. Nabídne mu peníze, alespoň za projetý benzín, ale Bruno odmítne. Aby řeč nestála, Iva se ho zeptá na Janu. Jak se jí vlastně daří? Jsou vůbec v kontaktu?

Bářina odjezdu si mezitím všimne Anička, jež jako obyčejně začne strkat nos do cizích věcí a vyptávat se Františka, zda o tom ví. Ano, Franta si je vědom, že se Bára stěhuje. Neví to ale od ní, nýbrž od Bruna. Ona by se s ním nebavila, což ho upřímně mrzí. Doufal, že by mohli zůstat přáteli. Koneckonců spolu docela dlouho žili a ona stále patří mezi jeho nejbližší lidi. Je ovšem pochopitelné, že zklamaná Bára už to tak nevnímá.