Muži nestárnou: Během natáčení tohoto protektorátního klenotu to tak jiskřilo, že se zanedlouho hlavní hrdina oženil

Muž, který jako by vzdoroval času

Když měl v roce 1942 premiéru film Muži nestárnou, nacházela se česká kinematografie v těžkém období protektorátu. Přesto právě tehdy vznikala díla, která měla divákům nabídnout alespoň na chvíli únik od válečné reality. Vedle oblíbených komedií s Oldřichem Novým nebo Natašou Gollovou vznikl také snímek, na který se dnes neprávem zapomíná.

Režisér Vladimír Slavínský sáhl po divadelní předloze Jana Patrného a vytvořil romantické drama s komediálními prvky, jehož hlavní hrdina prochází několika desetiletími života. V centru dění stojí Stáňa Járský, muž, který se během let osudově zamiluje do tří žen ze tří generací jedné rodiny.

Na tehdejší poměry šlo o neobvyklý a odvážný námět. Příběh se totiž neomezoval na jednu velkou lásku. Ukazoval proměny času, vztahů i lidských snů a naznačoval, že některé city mohou překonat celé generace.

Tři ženy, jeden osud

Děj sleduje život sympatického Stáni Járského od mládí až do zralého věku. Nejprve se zamiluje do půvabné Heleny Horníkové. Jejich vztah však neprojde životními zkouškami tak, jak si představoval. Roky plynou a osud mu do cesty přivádí další ženy z téže rodiny. Nejprve dceru jeho někdejší lásky a později dokonce její vnučku. Motiv opakujících se citů a podobností mezi jednotlivými generacemi vytváří zvláštní atmosféru nostalgie, která dodnes působí překvapivě moderně.

Právě tento netradiční příběhový oblouk zaujal tehdejší publikum. Diváci sledovali nejen romantickou zápletku, ale také proměnu společnosti a hlavního hrdiny během několika desetiletí.

Jan Pivec dostal životní hereckou příležitost

Hlavní role připadla Janu Pivcovi, tehdy jedné z největších hvězd českého divadla i filmu. Pro herce představoval Stáňa Járský mimořádnou výzvu. Musel totiž přesvědčivě ztvárnit postavu v několika životních etapách. Od mladého a bezstarostného muže přes zralého elegána až po člověka poznamenaného zkušenostmi a plynutím času. Podle dobových materiálů označoval Pivec tuto roli za jednu z nejzajímavějších ve své dosavadní kariéře.

Jeho přirozený šarm, kultivovaný projev a schopnost spojit romantiku s jemným humorem se ukázaly jako ideální kombinace. Právě díky němu získal film lehkost a eleganci, která byla pro české filmy čtyřicátých let typická.

Hvězdné obsazení protektorátní éry

Vedle Jana Pivce se ve filmu objevila celá řada tehdejších hereckých osobností. První velkou lásku hlavního hrdiny ztvárnila Zita Kabátová, jedna z nejkrásnějších a nejobsazovanějších hereček své generace. Její noblesa, jemnost a přirozené charisma dokonale odpovídaly charakteru Heleny Horníkové. Kabátová byla tehdy na vrcholu popularity a její jméno samo o sobě představovalo záruku diváckého zájmu.

Ve filmu dále účinkovali Zdeňka Baldová, Jaroslav Průcha, Gustav Nezval, František Filipovský a řada dalších známých tváří. Pro dnešní filmové fanoušky je snímek zajímavý i jako přehlídka herecké elity protektorátní kinematografie.

Láska, která vznikla na place

Natáčení však přineslo ještě jeden příběh, který se do filmu nikdy nevešel. Jednu z rolí získala mladá herečka Jana Romanová. Právě během práce na filmu mezi ní a Janem Pivcem přeskočila jiskra. Jejich vztah postupně zesílil natolik, že se o rok později stali manželi.

Manželství bohužel nevydrželo a Romanová se po únoru 1948 rozhodla pro odchod do Anglie, kde se znovu provdala. O jejím osudu se toho moc neví. 

Úspěch, který mohl mít pokračování

Film si po uvedení vedl natolik dobře, že producenti začali uvažovat o pokračování. Nést mělo příznačný název Ženy nestárnou. Hlavní roli měla znovu získat Zita Kabátová a tvůrci chtěli využít podobný motiv, tentokrát však z ženského pohledu. Projekt se dostal do fáze příprav, nakonec ale nikdy nevznikl. Důvody nejsou zcela jasné. Podle některých vzpomínek panovaly obavy, že by tehdejší publikum nemuselo podobně odvážný námět přijmout. Jiní historici upozorňují na komplikovanou situaci válečných let a proměňující se podmínky filmové výroby.

Ať už byl důvod jakýkoliv, pokračování zůstalo pouze na papíře.

Jak film přijali doboví diváci

Přímých recenzí se dochovalo jen omezené množství, ale z dobových zmínek vyplývá, že snímek patřil mezi úspěšné tituly své sezony. Kritici oceňovali především neobvyklou konstrukci příběhu a herecký výkon Jana Pivce. Chválu si vysloužila také schopnost filmu propojit romantiku s jemnou nostalgií a humorem. V době, kdy většina publika hledala v kinech především únik od válečné reality, nabídl film příběh o lásce, vzpomínkách a plynutí času. Právě proto si získal značnou oblibu.

Zapomenutý klenot české kinematografie

Dnes už Muži nestárnou nepatří mezi nejčastěji vysílané filmy pro pamětníky. Ve stínu slavnějších titulů své doby poněkud zapadl. Přesto nabízí vše, co mají diváci na klasické české kinematografii rádi – noblesní humor, výrazné herecké osobnosti, romantiku i špetku melancholie.

Právě proto stojí za nové objevení. Nejen jako zajímavý filmový experiment z období protektorátu, ale také jako připomínka časů, kdy dokázal jeden elegantně vyprávěný příběh oslovit celé generace diváků.

Ve vysílání ho najdete 15.6. v poledne na CSFilmu.