Zimu nám zpříjemní Četnické humoresky. Pilotní díl diváky nenadchl, ale potom si četnickou partu zamilovali

Často byly při vyšetřování malých i velkých zločinů do děje zakomponované humorné a romantické prvky, což k obrazovkám přilákalo davy diváků. Četnické humoresky se tak staly, podobně jako třeba seriál Vyprávěj, projektem, který si najde diváky i při poměrně častých reprízách. Je to částečně dáno i tím, že v běžné nabídce pořadů není nic, co by dokázalo diváky zaujmout, a tak je pozvánka k nahlédnutí do života četnictva v minulém století sázkou na jistotu.

V pilotní epizodě si diváci připomenou hlavní hrdiny, rodiny a také jejich starosti. Z obrazovek na diváky dýchne zidealizovaná doba, kam by se každý chtěl na chvíli podívat a vidět zblízka naleštěná auta, upravené ženy a disciplinované četníky, kteří žili vlastně ve vojenském drilu, s ubytováním v kasárnách a s životem, kde práce byla vždy na prvním místě.

Zatímco se četníci snaží vypátrat rafinovaného zloděje slepic a tajemného pytláka, vlivný poslanec Slepička (Marian Labuda) si ve sněmovně stěžuje na liknavost a neschopnost četníků.

Díky mimořádnému pozorovacímu talentu četnického zelenáče strážmistra Jarého (Ivan Trojan) dojde k překvapivému a dramatickému zvratu situace.

V roli policejního fotografa Němce se v seriálu divákům zalíbil herec František Švihlík, který už bohužel v roce 2018 zemřel, ale i tak si slávu seriálu, který vznikal v letech 2001 až 2007, užil. Málo se ví, že se na projektu podílel i jako pomocný režisér.

Rodák z Horních Měcholup se původně vyučil automechanikem a v tomto oboru i pracoval. Divadlo měl jako koníčka, ale pokusy ke studiu na divadelních školách nevyšly. Zkusil to tedy přes loutkové divadlo. Přes něj se dostal k činohře, přestože to ze začátku nebylo až tak zajímavé. S velkou trpělivostí se mu z malých oblastních divadel podařilo přiblížit do Kladna, kde byl přece jen blíž k Praze. A po dlouhých letech se mu konečně podařilo v roce 1987 dostat do Městských divadel pražských, kde zůstal až do penze.

Filmografie Františka Švihlíka není moc bohatá. Možná nebyl průbojný a neměl dost známých na správných místech. Jeho debutem na stříbrném plátně byla postava strážného Půlnočního království v pohádce Jak se budí princezny (1977). V osmdesátých letech pak dostal menší příležitosti od významných filmových tvůrců Jiřího Svobody a Víta Olmera, a to v postavách ve filmech Antonyho šance a Bony a klid.

V seriálech se objevil v Dobrodružství kriminalistiky a Detektiv Martin Tomsa. Role v Četnických humoreskách mu konečně přinesla odměnu za vytrvalost a pracovitost. Přestože to byla jedna z vedlejších rolí, dostal dost prostoru, aby si ho diváci pamatovali.

Ve vysílání na ČT1 10.01.2024 v 20:10