Sobotní filmový maraton: Napětí, paranoia i historická vzpoura. Dva české klenoty, které stojí za to vidět znovu
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciParanoia, která se vkrádá tiše: Pokus o vraždu
Psychologické drama Pokus o vraždu z roku 1973 patří k těm snímkům, které nestaví na akci, ale na atmosféře a postupném rozkladu lidské psychiky. Režisér Jiří Sequens, známý především svými kriminálními příběhy, zde rozehrál komorní, ale o to mrazivější studii strachu.
Hlavní postavou je profesor Trojan, uznávaný lékař a autorita ve svém oboru. Ztvárnil ho Karel Höger, jeden z největších hereckých talentů své generace. Höger byl známý svou schopností hrát jemné psychologické proměny, a právě tady dostal prostor naplno ukázat, jak se z klidného a racionálního muže může stát člověk ovládaný úzkostí a podezřením. Stačí několik událostí, otrávená kočka a výstřel do okna, a Trojan začne věřit, že ho někdo chce zabít. Postupně rozebírá vztahy ve svém okolí, hledá motivy a viníky. Přestává věřit kolegům, rodině i přátelům. Strach se stává jeho každodenním společníkem.
Velmi silnou protiváhu představuje postava souseda a přítele Šedy, kterého hraje Martin Růžek. Jeho civilní a klidný projev dodává příběhu váhu. Růžek byl známý svou elegancí a kultivovaným projevem, který zde kontrastuje s narůstající nervozitou hlavního hrdiny.
Zcela jinou dynamiku přináší Josef Abrhám jako Trojanův syn Petr. Jejich vztah je chladný, odtažitý a plný nevyřčených křivd. Abrhám v této roli ještě není tím charismatickým bonvivánem, jak ho známe z pozdějších let, ale spíše mužem, který se snaží obstát ve stínu dominantního otce.
Výraznou ženskou linku představuje Jana Brejchová. Její postava působí na první pohled křehce, ale zároveň v sobě nese určitou nedostupnost, která ještě posiluje Trojanovy pochybnosti.
Film funguje jako precizní „klinická studie strachu“. Ukazuje, jak snadno se může člověk uzavřít do vlastního světa domněnek a jak destruktivní může být nedůvěra. Výsledkem není jen napínavý příběh, ale i silná výpověď o lidské psychice.
Herecký koncert Karla Högera
Za zmínku stojí i samotná osobnost Karla Högera. Patřil k hercům, kteří nikdy nepřehrávali, ale dokázali emoce naznačit drobným gestem nebo pohledem. Jeho Trojan není hysterický ani teatrální, ale o to děsivější je sledovat jeho postupný rozpad.
Höger měl za sebou desítky filmových i divadelních rolí a byl známý svou profesionalitou. Kolegové o něm často mluvili jako o mimořádně disciplinovaném herci, který si každou roli důkladně připravoval.
Šarm, humor i vzdor: Cech panen kutnohorských
Druhou část odpoledne si můžete užít s historickou komedií Cech panen kutnohorských z roku 1938, kterou natočil Otakar Vávra. Film vznikl v době, kdy Československo čelilo rostoucímu tlaku nacistického Německa, a i když jde o komedii, v pozadí je cítit snaha povzbudit národní sebevědomí.
Hlavní roli Mikuláše Dačického z Heslova ztvárnil Zdeněk Štěpánek. Jeho výkon je dodnes považován za jeden z vrcholů českého herectví. Dačický je v jeho podání charismatický, ironický, svobodomyslný a zároveň spravedlivý.
Štěpánek byl mimořádně výrazná osobnost, nejen jako herec, ale i dramatik a vypravěč. Do své role vložil obrovskou energii a přirozenost, díky níž postava působí živě i po desítkách let.
Silné herecké obsazení, které drží film dodnes
Vedle Štěpánka stojí celá plejáda hereckých hvězd první republiky. Ladislav Pešek jako sluha Očko přináší do filmu humor a lehkost. Jeho komediální talent je nenucený a přesný, nikdy nesklouzává k lacinosti.
Václav Vydra starší v roli mincmistra reprezentuje autoritu a moc, zatímco František Smolík a Jiřina Šejbalová vytvářejí obraz měšťanské společnosti.
Výraznou ženskou energii dodávají Hana Vítová a Adina Mandlová. Právě Mandlová jako Rozina zosobňuje svůdnost a lehkou provokativnost, která byla pro tehdejší filmy typická.
Film se opírá nejen o příběh, ale i o dialogy, výpravu a atmosféru. Kutná Hora je zde zobrazena jako živé, pulzující město plné intrik, vášně i humoru.
Film, který měl dodat odvahu
Zajímavostí je, že snímek byl uveden na filmovém festivalu v Benátkách v roce 1938. V době, kdy Evropa směřovala k válce, působil jako připomínka české historie, hrdosti a schopnosti postavit se nespravedlnosti.
Pod zdánlivě lehkým tónem se tak skrývá mnohem vážnější sdělení, že svoboda a spravedlnost nejsou samozřejmostí.
Dva filmy, dvě nálady, jeden silný zážitek
Sobotní filmový maraton nabídne unikátní kombinaci dvou světů. Jeden je sevřený a tísnivý. Druhý rozverný, barevný a plný života.
Pokus o vraždu vás vtáhne do nitra člověka, který přestává věřit okolnímu světu. Cech panen kutnohorských vám naopak připomene, že i v těžkých dobách má smysl bojovat s humorem, šarmem a odvahou.
Pokus o vraždu uvede 18. 4. ČT1 ve 14:30 a Cech panen kutnohorských nabízí Prima v 16:50.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci