Zítra večer Česko zalijí slzy: V televizi poběží filmová pecka, která pro naši nejkrásnější herečku skončila smrtí

Film o hrdinech, který měl být zapomenut

V československé kinematografii vzniklo jen málo válečných filmů, které by tak silně připomínaly osudy našich letců bojujících v britském letectvu. Jedním z nich jsou Nebeští jezdci, které v roce 1968 natočil režisér Jindřich Polák podle románu Filipa Jánského.

Film zachycuje dramatický příběh československých pilotů sloužících v RAF během druhé světové války. V hlavních rolích se objevili například Jiří Bednář, Jiří Hrzán nebo Svatopluk Matyáš. Jedinou výraznější ženskou postavu ztvárnila herečka Jana Nováková.

Přestože měl film premiéru koncem roku 1968, jeho další osud výrazně ovlivnila nastupující normalizace. Snímek, který připomínal hrdinství československých vojáků na Západě, se totiž brzy ocitl mezi takzvanými „trezorovými“ filmy.

Drama československých letců v RAF

Děj filmu sleduje osudy posádky bombardéru 276. perutě britského letectva. Posádka je mezinárodní – vedle dvou Angličanů v ní slouží kanadský telegrafista a tři Čechoslováci: kapitán Pavel Kolář a dva střelci přezdívaní Študent a Prcek.

Nálety na Německo se pro ně postupně stávají rutinou, která však může kdykoli skončit tragédií. Film realisticky ukazuje každodenní život letců: střídání misí, odpočinku a napjatých instruktáží před další akcí. Osud zasáhne především střelce Študenta, který je při náletu na Norimberk těžce zraněn. Po návratu z nemocnice se snaží vrátit k posádce, ale válka se mezitím změnila. Strach, ztráty i vyčerpání postupně doléhají na všechny.

Dramatické finále pak přináší souboj nad mořem, po němž zůstávají na záchranném člunu jen dva přeživší, český střelec a německý pilot.

Film, který normalizace ukryla do trezoru

Pro režiséra Jindřich Polák šlo o jeden z jeho nejvážnějších projektů. Diváci ho přitom znali především díky populárním televizním seriálům jako Pan Tau nebo pozdějšímu sci-fi seriálu Návštěvníci.

Jenže politické změny po roce 1968 osud filmu zásadně ovlivnily. Komunistický režim nebyl příliš nakloněn připomínání vojáků, kteří bojovali na západní frontě, a snímek byl postupně stažen z distribuce. Nebeští jezdci tak na dlouhá léta zmizeli z kin a stali se jedním z filmů uložených v takzvaném trezoru. Až po pádu komunistického režimu se mohli diváci k tomuto válečnému dramatu znovu vrátit.

Zajímavosti z natáčení: Anglie v české vesnici

Natáčení filmu přineslo řadu neobvyklých situací. Kvůli nedostatku financí i politickým omezením se většina scén z Anglie natáčela ve skutečnosti v Československu. Například anglické městečko ve filmu představovala obec Filipov u Žleb na Kutnohorsku, kde stojí pseudogotické domky připomínající britskou architekturu.

Závěrečná dramatická scéna na moři se natáčela na Balatonu. Protože však během natáčení téměř nefoukal vítr, filmaři museli vytvářet iluzi vln pomocí velkého motorového větráku.

Zajímavostí je také obsazení zpěváka Karla Hály do role těžce popáleného pilota. Maskéři s ním strávili při přípravě každého natáčecího dne více než čtyři hodiny.

Film byl natočen černobíle, aby bylo možné přirozeně zapojit autentické archivní letecké záběry z druhé světové války.

Tragický osud herečky Jany Novákové

Smutný příběh se pojí i s představitelkou Patricie, herečkou Janou Novákovou. Krátce po natáčení se provdala do Německa. Její osobní život však skončil tragicky. Podle dostupných informací ji v témže roce zavraždil žárlivý manžel. Herečka se kvůli jeho žárlivosti dokonce nemohla zúčastnit premiéry filmu. Film Nebeští jezdci se tak stal zároveň jejím posledním filmovým vystoupením.

Film, který připomíná zapomenuté hrdiny

Dnes jsou Nebeští jezdci považováni za jeden z nejautentičtějších československých filmů o letcích RAF. Snímek vznikl podle knihy autora, který sám válku prožil, a proto dokázal zachytit nejen hrdinství pilotů, ale i jejich strach, únavu a pochybnosti.

Díky digitalizaci, kterou v roce 2024 připravil Národní filmový archiv ve spolupráci s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, se film znovu vrací k divákům v kvalitě odpovídající současným standardům.

A připomíná nejen odvahu československých letců, ale také dobu, kdy některé příběhy musely na desítky let zmizet z filmového plátna.

K vidění na CS Filmu 17.3. ve 20:00.