Daktyloskopie je ústředním tématem v článcích o vyšetřování kriminálních případů, forenzních vědách, historii kriminalistiky, ale i v textech o biometrických identifikačních metodách a ochraně dat.
Často se objevuje v souvislosti s balistikou, analýzou DNA, stopovou metalurgií nebo expertizami písmoznalectví, jelikož všechny tyto metody přispívají k rekonstrukci událostí a identifikaci osob.
Kromě kriminalistiky se otisky prstů využívají v článcích o systémech kontroly přístupu, ověřování totožnosti v moderních technologiích (např. chytré telefony) nebo při identifikaci obětí katastrof.
Články se zaměřují na přesnost analýzy částečných či poškozených otisků, vývoj nových technik pro latentní otisky, otázky spolehlivosti digitální identifikace a etické aspekty používání biometrických dat.
Mnoho článků se věnuje pionýrům této metody, vývoji technik od prvních ručních porovnávání po současné automatizované systémy a klíčovým momentům, které ovlivnily její přijetí jako spolehlivého důkazu.
