Netflix přináší Průlom: Kriminální drama inspirované dvojitou vraždou ve švédském Linköpingu

Seriál vypráví o vytrvalé snaze jednoho vyšetřovatele dosáhnout spravedlnosti, o jeho odhodlání nenechat případ nevyřešený a o průlomové forenzní metodě, která nakonec pomohla dopadnout vraha. Svoji roli sehrál i slib daný příbuzným obětí, že vraha najde.

Dvojitá vražda v Linköpingu odstartovala 16 let trvající bolest

Ráno, v úterý 19. října 2004, na rohu ulic Karl Dahlgrensgatan a Åsgatan ve švédském Linköpingu, leželo tělo 8letého chlapce Adnana, který zemřel na podříznutí hrdla, a 56leté Anny Gunilly, která se snažila chlapci pomoci a byla pobodaná do břicha. Zemřela krátce po převozu do nemocnice.

Podle švédského zpravodajského portálu The Local Sweden šlo o zcela náhodný útok – šestý takový případ během 18 měsíců. Svědci popsali pachatele jako muže ve věku kolem 20 let, vysokého přibližně 180 cm, s blond vlasy a béžovou bundou. Znepokojivě dodali, že po činu neutekl, ale „klidně odkráčel z místa vraždy“.

Policie našla na místě vražednou motýlkovou dýku a zakrvácenou čepici, kterou pachatel nosil. Přes množství důkazů, popis pachatele od svědků i samotné Svensonové před její smrtí se zdálo, že případ bude rychle uzavřen. Žádná stopa nebyla užitečná a vyšetřování zůstalo na mrtvém bodě.

Skutečný vrah dlouho unikal spravedlnosti

Skutečný vyšetřovatel, bývalý olympionik a inspektor Jan Egon Staaf (v seriálu vystupuje jako John Sundin), by však mohl potvrdit, že dopadení pachatele zdaleka nebylo rychlé. Navzdory množství důkazů a množství svědeckých výpovědí se vraha nepodařilo dopadnout ani v následujícím roce, ani v těch dalších. Dokonce ani pomoc FBI podle deníku The Guardian nepřinesla výsledky. Vyšetřovací spis mezitím narostl na druhý největší případ v historii Švédska.

Tým Jana Egona Staafa během let prověřil více než 6000 mužů odpovídajících věku pachatele a provedl přes 9000 výslechů. Portréty podezřelého byly zveřejněny veřejnosti v roce 2010 a znovu v roce 2018, ale i přes veškerou snahu zůstával případ nevyřešený.

Průlom nastal až v roce 2019, kdy byl v USA pomocí metody genetické genealogie dopaden slavný sériový vrah známý jako Golden State Killer. Tato metoda využívá komerční genealogické databáze, jako jsou GEDmatch a FamilyTree, k vytvoření rodokmenu podezřelého a k nalezení pachatele. Staaf v této metodě spatřil naději na konečné vyřešení případu a na získání spravedlnosti pro rodiny obětí.

V roce 2019 požádal o povolení k použití této techniky. Když jej dostal, spojil se s genetickým genealogem Peterem Sjölundem, který mu nabídl pomoc. Sjölund vystopoval DNA až 200 let zpátky a vytvořil rodokmen, který Staafa přivedl ke jménu Daniel Nyqvist (v seriálu přejmenovaný na Davida Nilssona). Nyqvist se k vraždám okamžitě přiznal a uvedl, že ho k nevyprovokovaným útokům přiměly hlasy v jeho hlavě.

Po celých 16 letech od brutálních vražd v ospalém městě Linköping byl případ vyřešen, což znamenalo vůbec první využití forenzní genealogie k dopadení pachatele v na území Evropy.

Emoce, etika a hledání spravedlnosti

Čtyřdílná minisérie zůstává věrná emocionálním aspektům příběhu, ať už jde o utrpení rodin obětí, nebo o vytrvalost vyšetřovatelů. Otevírá také debatu o etice genetické genealogie – zda účel světí prostředky i za cenu možného zásahu do soukromí.

Rodiny zavražděných mají jasno. Rozhodně s takovým postupem souhlasí.