Do této kategorie se řadí zejména díla, která byla z politických, ideologických nebo morálních důvodů stažena z oběhu, zakázána, nebo se nedostala k divákům v době svého vzniku. Často jde o filmy kritické k režimu či společnosti.
Primárním důvodem bývala cenzura a snaha o potlačení nepohodlného obsahu. Filmy mohly být vnímány jako podvratné, nevhodné pro tehdejší morálku nebo jako ohrožující oficiální ideologii či vládnoucí režim.
Nejvýrazněji se s fenoménem trezorových filmů setkáváme v obdobích totalitních režimů, například v Československu po roce 1968, ale i v jiných zemích s autoritativními vládami, kde fungovala silná státní kontrola nad uměleckou tvorbou.
Po odtajnění získávají tyto filmy často status významných svědectví o době svého vzniku, stávají se předmětem akademického zájmu a obohacují národní kinematografické dědictví o dosud skryté skvosty a důležité historické dokumenty.
Původní význam je pevně spojen s politickou cenzurou minulých režimů. V širším smyslu by se s jistou mírou nadsázky mohlo hovořit o filmech, které jsou z různých důvodů (např. právní spory, nedostatek financí pro dokončení) dlouhodobě neuváděny, ale primárně se jedná o historický termín.