Ulice: S mámou se herečka radí o náročných scénách. Je kritická, říká

Kateřina Ujfaluši měla dvě dramatické linky

Krásná herečka, kterou z Ulice známe jako Žofku Duškovou, už toho se svou postavou zažila hodně. Právě na ní totiž seriál „demonstroval“ některá závažná aktuální témata, ve snaze šířit osvětu a potřebnou pomoc. Toho si nejen Kateřina Ujfaluši nesmírně cení.

Nejdřív to bylo sebepoškozování a teď ten drink spiking. Když se řešilo sebepoškozování, nějak jsme se propojili i s Linkou bezpečí. Teď jsme natáčeli scénu i na policejní stanici, kde se probíraly kroky, které by člověk měl podniknout… Myslím, že nejdůležitější je o tom mluvit, nedržet to v sobě a sdílet to s lidmi, kterým člověk věří a na které se může spolehnout. S rodinou, s kamarádkou… To je strašně důležité, nedusit to v sobě. Potom člověk vybuchne a způsobí to ještě víc problémů.

Nesmí usnout na vavřínech

V pořadu TALK! promluvila představitelka Žofky nejen o tom, jak se jí náročná témata hrají, ale také o svých dalších zájmech a o studijním zaměření. Na vysoké škole si totiž vybrala psychologii a při herecké práci by toho možná mohla šikovně využít.

Určitě jsem nechtěla spoléhat jenom na herectví, takže jsem přemýšlela, že půjdu na nějaký jiný obor na vysokou školu. Říkala jsem si, že psychologie mi připadá nejvíc kompatibilní s čímkoliv, co bych se rozhodla jednou dělat, ať už by to bylo herectví nebo třeba něco se sportem. Samotná psychologie je hodně flexibilní a tvárná. Možná mi to pomáhá v těch scénách, nějak nevědomě. Nepoznám to asi na sobě, ale myslím, že možná trošku se v tom tak jako pitvám a snažím se na to kouknout z různých pohledů. Líbilo by se mi dělat coaching, klidně i herecký, protože to jde ruku v ruce.

Když je řeč o sportu, hodí se připomenout, že herečka k němu má blízko díky slavnému tátovi, bývalému fotbalovému obránci Tomáši Ujfalušimu. Leckdo by si mohl myslet, že právě tátovo známé jméno jí vydláždilo cestičku k úspěchu.

Snažím se to nevnímat. Myslím, že si docela šlapu tu svou cestičku sama. Naopak to beru jako výhodu, přece jenom člověk má potom větší mediální dosah. I to propojení mi s taťkou funguje pěkně, takže se snažím nekoukat na negativa. Vždycky jsem připravená, zodpovědná. Lidi, kterým na mně záleží a na kterých mně záleží, to vědí. Vědí, jaká jsem a jak to je. To je jediné, na co se ohlížím.

Její rodiče jsou rozvedení, ale s oběma má Kateřina Ujfaluši moc pěkný vztah.

Mamka i taťka byli oba přísní, ale dobře přísní a vždy mě podporovali ve všem. Říkali mi už odmalička, abych neusnula na vavřínech. Koukají se na Ulici, mamka teda moc ne, ta se vždy podívá se mnou, protože já se občas koukám v rámci nějaké sebereflexe. Občas jí přijdu ukázat nějakou náročnější scénu. Je docela kritická, ale konstruktivně. To mi pomůže, ta její zpětná vazba.