Při natáčení Linda Rybová málem umrzla. Alespoň si tentokrát nic neuřízla

Druhá série bude ostřejší, slíbila představitelka Sáry

Druhá série úspěšného krimi seriálu Zákony vlka se na rozdíl od té první natáčela v chladných zimních měsících. Stanislavu Majerovi, představiteli hlavního hrdiny Roberta Černého, to vcelku vyhovovalo. Letní vedra jsou pro něj podstatně horší. V zimě se dá pěkně ohřát, ale před horkem zkrátka neutečete. Zřejmě mu nikdo neporadil, aby se osvěžil na koupališti nebo alespoň ve sprše. Větráky a klimatizace jsou také dobrá věc. Nicméně co se boje s drsnou zimní přírodou týče, věděl dobře, jak si poradit. Koupil si kvalitní termoprádlo, takže měl vystaráno i při největších mrazech. Jeho věčně zmrzlá seriálová partnerka Linda Rybová na tom byla o něco hůř, a proto na náročné natáčení druhé řady tak nadšeně nevzpomíná.

„Jsem hrozně zimomřivá, takže mně je brutální zima pořád. I když třeba konečně bylo hezky, zase mi byla zima. První dny byly fakt šílené, točili jsme hodně v exteriérech a zima byla velká, měla jsem na sobě asi pět termoprádel a tisíc svetrů,“ vylíčila s trochou nadsázky a naznačila také, co čeká její postavu v nových dílech. „Ve druhé sérii se to přiostří. Staré zločiny se vracejí na plné čáře a pro moji postavu Sáry to budou komplikované chvíle. Je to pro ni složitější i kvůli tomu, že má dítě, manžela ve vězení. Robert se vrací, chvíli spolu jsou, chvíli ne. Nebude to jednoduchá lovestory.“

Tentokrát se to obešlo bez uříznutých prstů

Pokud se těšíte hlavně na intimní scény mezi Sárou a Robertem, nemusíte se bát, že byste o ně přišli. „Všechny tyhle věci, co jsme měli spolu se Standou, ty zásadní a důležité, jsme si užili první dva natáčecí dny. Tam toho bylo poměrně dost, určitě víc než v první sérii,“ upřesnila během rozhovoru herečka, která mimochodem prozradila, že si hned na začátku první řady uřízla prst.

Snad to ale nemyslela doslova? A zranila se také během práce na pokračování seriálu? „V první sérii to bylo s různými zraněními dramatičtější, ale teď je v tomhle smyslu pohoda. Tehdy jsem se na porcování králíka nesměla dívat, takže to je potom složité, když se nedíváte na svoje prsty ani na králíka, kterého držíte. Jinak ale nejsem nijak extrémně nešikovná. Myslím, že s vařením to celkem umím, ale tohle bylo trochu jiné.“