Velký a překvapivý návrat do Ulice. Sympaťák z minulosti je zaneprázdněný prací a bojuje se vztahy

Další lahůdka z „uliční bonboniéry návratů“

Nyní osmadvacetiletý Václav Matějovský se koncem roku 2009 účastnil castingu vyhlášeného TV Novou a tvůrci nekonečné Ulice. Vyhrál a posléze se v seriálu objevoval jako Mikuláš Seidl, syn Libora (Martin Pechlát) a Marty (Petra Jungmanová).

Dostal se do povědomí diváků a od té doby si zahrál v několika dalších úspěšných seriálech, včetně Boženy (2021), romantické komediální podívané O mě se neboj (2022) nebo nyní velmi oblíbené Jedné rodiny (2022–2025). Na kontě má i pár filmů, prvním byla komedie Něžné vlny Jiřího Vejdělka v roce 2013, následovaly filmy Vybíjená, Teorie tygra, Kryštof a Vyšehrad: Fylm. V současnosti je ale především moderátorem.

V jubilejní dvacáté sezóně Ulice se postava Mikiho vrací na scénu, zřejmě pouze nakrátko jako takový malý dáreček pro věrné diváky, kteří by si rádi připomněli jeho dávnou dějovou linku. Podobným způsobem se na skok do seriálu vrátili např. Ivana Drápalová (Vilma Cibulková), Vojta Kalich (Petr Buchta) nebo Rudolf Hložánek (Václav Kopta).

Dvacátá sezóna přinesla rovněž speciální halloweenskou epizodu, v níž nás poctilo návštěvou hned několik postav z minulosti, včetně mafiána Vasila a Lumírovy bývalé partnerky Miládky. O Vánocích se zase ukázal Matěj Jordán (Jakub Štáfek) s rodinou.

Ulice je unikátní věc, která funguje pořád dobře

Jak sympatický herec Václav Matějovský vzpomíná na natáčení v místech, kde strávil nemalou část života? To prozradil v reportáži TV Nova.

Je to jenom krátká návštěva. Změnilo se tady asi všechno, já si prohlížel ateliéry a zjistil jsem, že každý byt je úplně jiný a bydlí v nich někdo jiný. Tak tady dobrých dvacet minut vzpomínám, procházím si to a zjišťuju, kde všude jsem co dělal. Na těch místech se mi vybavují různé vzpomínky, ne podle vybavení, to je nové. Pamatuju si různé zářezy v podlahách, fleky a díry, ty zůstaly stejné.

Nevím vlastně, jak je to dlouho, co už tady nejsem, ale už to dobrých pár let bude. Evidentně se Miki má, myslím si, dobře. Daří se mu, má spoustu práce a bojuje s nějakými vztahy, ale nějaké velké životní změny to asi úplně nejsou.

Dodal, že člověk po letech vzpomíná hlavně na to dobré, ačkoli natáčení bylo občas náročné v tom smyslu, že mu nezbýval čas na jiné věci. Nemohl např. ani jet na školu v přírodě nebo na lyžák, protože musel být v ateliérech. Ale zase mu to dalo spoustu jiných věcí a zformovalo jej to do života, který vede teď. Co by Ulici popřál k dvacetiletému výročí?

Je to jedinečný projekt, velmi unikátní věc, jak se to natáčí a chystá. Vím, že takové věci není nikdo jiný v České republice schopný, dělat to tak, jak to dělají tady. Dělají to dvacet let a dělají to pořád skvěle. Přeju, aby se Ulici dařilo dalších dvacet let. Je to strašně obrovská mašinérie, která strašně dobře funguje.