Jitka Schneiderová z Ulice vypadá skvěle i po padesátce. Vděčí za to rodině, zdravé stravě, cvičení a terapiím

Jitka Schneiderová nedávno oslavila padesátiny

Vzhledem k jejímu atraktivnímu zevnějšku se ani nechce věřit, že už překročila padesátku. Kolegové ze seriálu Ulice jí přímo na place připravili krásné narozeninové překvapení. Jak to ale herečka dělá, že pořád vypadá tak dobře? Určitě za to vděčí genům a možná nečekaně také určité míře stresu, který člověka udržuje ve formě tím, že se v těle pořád něco děje.

„Jinak je to takový komplexní balíček,“ prozradila v talkshow Adély Elbel v Divadle Bolka Polívky. „Být aspoň obden trochu spokojený, vyloučit toxické lidi, jíst zdravě a nějaké ty doplňky, sportovat, mít rodinu a trošku se o sebe starat.“

Se svým mladším partnerem je už osm let. Protože on však pracuje v úplně jiném oboru a nikdy se vlastně moc nedíval na televizi, zpočátku Jitku Schneiderovou ani neznal. To jí paradoxně přišlo velmi sympatické, když se seznámili.

Herečka si ráda povídá s profesionálními terapeuty

V Ulici se Jitka Schneiderová poprvé objevila coby terapeutka Julie Papežová v pondělí 6. ledna tohoto roku a stihla si už znepřátelit snad všechny fanoušky seriálu. Původně příjemná a důvěryhodná dáma, která údajně touží pomáhat druhým, si totiž omotala kolem prstu naivní Kristýnu Volákovou. Pod záminkou, že jí pomůže s panickými atakami, začala z dívky tahat peníze. Nedávno si z ní dokonce udělala asistentku a celé Kristýnině rodině nezbývá než se na to bezmocně dívat.

Samotná Jitka Schneiderová má s terapiemi bohaté zkušenosti, dobré i špatné. Mezi nejlepšími kamarádkami má profesionální psycholožky a psychiatričky. Také koneckonců kdysi uvažovala o studiu dětské psychologie. Na terapie chodí relativně často, aby si utřídila myšlenky a odpočinula si.

„Baví mě chodit si občas popovídat s profesionály – opravdu psychology, žádnými ezoterapeuty, to ne… Dělá mi to dobře, protože si tam proberu nějaké zmatky. Naše práce, ačkoli to tak lidé někdy nevnímají, není úplně jednoduchá. Je to neustálá pozornost na výkon, neustále vás někdo hodnotí, nikdy se nezavděčíte všem. Pořád někdo chce, abyste naplňovala nějaké očekávání…“
Proto je dobré si někdy zajít za někým moudrým, kdo má v oblasti lidské duše patřičné vzdělání.

Brněnskou JAMU vyměnila za pražskou DAMU

Jitka Schneiderová studovala tři roky na JAMU, poté ale prý utekla z muzikálu do Prahy na DAMU, kde se zaměřila na činohru. Na otázku, k čemu jí ta zkušenost byla dobrá, se smíchem odpověděla, že se teď alespoň vyzná v Brně a snadno trefí třeba do Divadla Bolka Polívky. „Dalo mi to ale hrozně moc. Od té doby jsem asi nezažila větší dřinu, než když jsem tady studovala muzikál… V osmnácti letech nás začali týrat baletem, moderním tancem, zpěvem, herectvím… Bylo to velmi náročné.“

Přesto herečka na tu dobu vzpomíná s vděkem. Dovednosti, které tenkrát nabyla, zúročila ve Stardance nebo v show Tvoje tvář má známý hlas.