Krkonošské pohádky: „Anče, Kubo, hajnej, nestát a nosit!“ To přikazuje milostpán Trautenberk. Zjistěte v našem testu, jaká postava byste byli vy
Krkonošské pohádky
Příběhy z prostředí Krkonoš vznikaly od roku 1974 do roku 1984 podle knižní předlohy Marie Kubátové. Pohádky režírovala Věra Jordánová a scénáře se ujala Božena Šimková. Hudbu složil Vadim Petrov.
Trautenberk a Krakonoš
Jsou to sousedé a Trautenberk by se rád stal velkým pánem. Panství Trautenberka sestává z chalupy, části lesa a několika luk a polí. Jeho poddaní jsou Anče, Kuba a hajný.
Krakonoš je zato opravdu velkomožný pán. Když se mu snaží Trautenberk škodit, Krakonoš neváhá jej potrestat, a to i pomocí svých kouzel. Krakonoš je ale jinak veskrze dobrá duše a rád pomáhá hodným lidem.
Herci
Krakonoše vidíte v podání Františka Peterky, Trautenberka v podání Ilji Prachaře, Anče v podání Hany Maciuchové, Kubu v podání Jaroslava Satoranského a hajného v podání Zdeňka Řehoře. Role vypravěče se zhostil Bohuš Záhorský.
„Anče, Kubo, hajnej, nestát a nosit!“ Takto často přikazuje čeledi milostpán Trautenberk.
Jaký je Trautenberk?
Pán, který je přísný ke svým poddaným a platí je málo. Co slíbí, to buď nesplní, nebo jenom velmi nerad. Chtěl by mít takové panství jako má Krakonoš a vymýšlí občas nějakou lest, aby si mohl něco přivlastnit z Krakonošova majetku pro sebe. Na Krakonoše ale nelze vyzrát, a tak Trautenberk dostane vždy za vyučenou.
Krakonoš
Krakonoš je mocný pán hor, který je vstřícný k přírodě a i k dobrosrdečným lidem. Pokud mu Trautenberk něco vyvede, Krakonoš ho potrestá. Poddaní mají Krakonoše ve velké úctě a je u nich oblíbený pro svůj smysl pro spravedlnost.
Kuba
Kuba je milý a hodný muž, který obsluhuje Trautenberka. Chová city k Anče, ale má obavy si u pána něco prosadit. Je trochu bojácný.
Anče
Velmi pracovité a šikovné děvče, které má rádo Kubu. Trautenberk jim slíbil, že jim po žních vystrojí svatbu, ale zatím kde nic, tu nic. Anče se zlobí a probírá tuto záležitost s Kubou.
Anče občas utrousí na konto Trautenberka nějakou přidrzlou poznámku.
Hajnej
Hajnej kmitá pro milostpána Trautenberka, jak to dovede, i když občas něco splete. Šikovný moc není.