Zapomeňte na Popelku! Nejkrásnější česká pohádka z 80. let upadla v zapomnění. Přitom je ze všech nejkrásnější

Pohádka jemná, zvláštní, s atmosférou, která se divákovi otiskne do duše. Dokonalé retro, protože když se natáčela, psal se rok 1983.

Pohádka nám představí mladého Marka Vašuta a téma, která nebývá v pohádkách tak obvyklé.

Příběh samotný je velmi zajímavý, zvláště tím, že zobrazuje něco, co v pohádkách nebývá tak časté - snahu napravit vlastní chybu.

Píše flanker.27, který dal pohádce jedno z vyšších hodnocení.

Krásná atmosféra osmdesátkových pohádek

Diváci chválí dokonalé kostýmy, které skutečně dávají pocítit, že se pohybujete v zámku a v podzámčí. Studiová pohádka s nádherně malovanými kulisami je ztělesněním atmosféry pohádek v osmdesátých letech.

Rychlé rozuzlení mohlo mást děti

Připomíná se také velmi rychlé rozuzlení, které mohlo děti zmást. Pohádka je příjemná na koukání, má hezkou atmosféru a děj, který osloví i dospělé. Právě proto je tu možná to zvláštní rozuzlení, které je spíše informací pro velké diváky.

Ostatně, tento typ pohádek má své kouzlo: Námi zmiňovaná není rozhodně jediná.

O bílém jadýrku je romantika

O bílém jadýrku (1983) je nádherná. Romantická pohádka o tom, jak zámecká paní našla ztraceného syna, který prokázal vzácnou statečnost, dobrotu srdce a bystrost. Zodpověděl nelehké hádanky Bílé víly a získal tak zázračné jadýrko, které mělo vrátit řeč princezně Johance. Dokázal také odpustit synu komořího, že jej o jadýrko připravil a nikdy nezapomněl na chalupníka Blažeje, který ho vychovával po celá léta, kdy byl intrikou zbaven svého zámeckého domova. Milena Medová, autorka mnoha televizních pohádek, dokázala i tentokrát napsat originální příběh o lidské vypočítavosti, závisti a zášti, ale také, a to hlavně, o moudrosti, odvaze, umění odpouštět, tedy o vlastnostech, kterých je třeba si vážit. 

Tak co myslíte, předčí Popelku?