Nejdojemnější fotka Medřické a Vydry. Tento 60 let starý snímek vás dožene k slzám

Matčina smrt herce velmi zasáhla

Slavná česká herečka Dana Medřická se narodila 11. července 1920 v Praze a už od dětství tíhla k divadlu. Dokázala úžasně ztvárnit dramatické a velkolepé role, zejména však excelovala jako komediální herečka. Velkou popularitu jí zajistilo až účinkování ve filmech. Ztělesnila pestrou paletu postav, od temperamentních a svůdných žen až ke klidným babičkám. Právě v rolích matek, tetiček či babiček se pak do pamětí diváků zapsala nejlépe. Stačí zmínit nestárnoucí komedii Léto s kovbojem (1976).

Mezi její životní role se dále řadí např. nevěrná měšťanka v historické komedii Počestné paní pardubické (1944) režiséra Martina Friče, pak také Marina Alšová v životopisném dramatu Mikoláš Aleš (1951), případně socioložka Nina Kirová v zapomenutém, leč oceňovaném a působivém dobrodružném sci-fi Ikarie XB 1 (1963). Premiéra jednoho z jejích posledních filmů, komedie Fandy, ó Fandy, měla proběhnout téměř rok po její smrti. Herečka zemřela ve věku 62 let dne 21. ledna 1983 a pro jejího syna Václava Vydru, rovněž známého českého herce, to byla tenkrát obrovská rána.

Když zemřela, byla to pro mě strašná rána. Ani smrt táty, který zemřel tři roky před ní, mě nezasáhla tolik jako tohle. Tahle smrt byla zcela nečekaná. Byl to pro mě obrovský šok.

Na její úspěch žárlil i manžel

Dana Medřická se provdala za o osmnáct let staršího kolegu Václava Vydru v době, kdy se její herecká kariéra teprve rozjížděla. Manžel byl od počátku hlavou rodiny a rozhodl si o tom, aby se jejich první dítě jmenovalo také Václav. Byla to tehdy tradice, přes kterou nejel vlak. Malý Vašík bohužel v jednom roce zemřel, a když pak manželé čekali druhé dítě, muž si znovu prosadil jméno Václav.

Tento chlapec se narodil 7. ledna 1956 a byl to už náš Václav Vydra, jehož dnes známe především z komedií Copak je to za vojáka… (1987), Tankový prapor (1991), Černí baroni (1992) nebo Kameňák (2003) a samozřejmě z pohádek, jako je S čerty nejsou žerty (1984) nebo Z pekla štěstí (1999). Václav Vydra na maminku vzpomíná jen v tom nejlepším. V první epizodě cyklu Den s osobností režiséra Víta Olmera dokonce uvedl, že na něj stále dohlíží.

Máma mě pořád hlídá. Kdysi za mnou přišla nějaká paní, že se s ní máma spojila přes spiritualistickou seanci. Měl jsem zrovna složité období, ale ona řekla, že mi máma vzkazuje, že všechno dobře dopadne.

Dana Medřická byla natolik oblíbenou herečkou, že manžel začal žárlit na její úspěchy, zvyklý být sám hvězdou v záři reflektorů. Dokázala se však nad to povznést a starostlivě o muže pečovat až do jeho posledních chvil 19. června 1979, kdy zemřel. Do života Medřické poté vstoupil Španěl Artemio, z přátelství se časem stala láska, ale štěstí nemělo dlouhého trvání, protože Medřická prodělala infarkt a nedlouho nato zemřela.