Filip Rajmont alias Otík z Ulice na návštěvě u Honzy Dědka. Proč neměl rád Tomáše Kluse?
Praděd Emil Burian, operní pěvec, dědeček E. F. Burian, všestranný umělec a zakladatel divadla, maminka herečka, tatínek režisér. Talent a lásku k umění čerpal už odmala v rodině. K herectví byl tedy jednoznačně předurčen, vlastně ho ani nenapadlo uvažovat o jiném povolání.
V hereckých šatnách strávil i většinu svého dětství. Kolegové a kolegyně jeho rodičů byli jeho strýcové a tety. Herecký kolega Michal Pavlata ho uplácel, aby chodil do školy a tímto způsobem to dotáhl až na DAMU, kterou vystudoval. Přitom neměl dokončené studium na konzervatoři, odkud ho za špatnou docházku vyhodili.
“Tak jsem do sebe nalámal těch třináct broskovejch asi za půl hodiny, ale byl jsem natolik uvědomělej, že jsem šel a zavolal jsem si na sebe záchytku.“
Na DAMU později i vyučoval, ale byl vyhozen kvůli pletkám s jedním ze studentů, se kterým byl poté ve vztahu dalších sedm let. Tím studentem byl Ivan Lupták, který měl při studiích za spolubydlícího písničkáře Tomáše Kluse a Filip Rajmont ne a ne se ho zbavit, když chtěl být s Ivanem sám. Místo toho byl donucen dokola poslouchat Tomášovy písníčky.
Co by za to jeho fanoušci dali. Jeho další dlouholetý bývalý přítel si s ním také hodně užil. Filip se rád bavil a trávil čas i s jinými muži, což jeho příteli přirozeně vadilo. A tak mu to vracel v divadle, protože byl jeho šéfem. Ten nejdivočejší bohémský život vedl za studií. Hodně pil, málo se učil, do školy nechodil, užíval si požitků života.
Dobrovolně se nechal zavřít na záchytce po tom, co vypil třináct panáků vodky, protože byl ten třináctý panák zdarma. „Tak jsem do sebe nalámal těch třináct broskovejch asi za půl hodiny, ale byl jsem natolik uvědomělej, že jsem šel a zavolal jsem si na sebe záchytku,“ prozradil na sebe Filip Rajmont v pořadu Honzy Dědka.
Filip Rajmont však není jen chlap, co má rád nekončící zábavu. Pokud jeho přátelé potřebují, je schopen se, a rád, pro ně obětovat a postarat se. Několik let pečoval o blízkého přítele, režiséra Vladimíra Drhu, který trpěl rakovinou. Byl s ním až do konce jeho dnů a dopřál mu důstojný život i odchod z tohoto světa.