Smutné okolnosti registrovaného partnerství Filipa Rajmonta z Ulice. Jak to mezi "Otíkem" a režisérem vlastně bylo?
Ačkoli herec svou homosexualitu nikterak nepopírá, vztah s režisérem o tři dekády starším byl o něčem jiném. Proč se tito dva dlouholetí přátelé rozhodli žít spolu?
Otík z Ulice i divadelní hvězda
Umělecká kariéra Filipa Rajmonta je bohatá a začala se psát pravděpodobně již před jeho narozením. Dítě z rodiny režiséra a herečky, jehož dědečkem byl slavný E. F. Burian, mělo hereckou dráhu téměř předurčenou. V současnosti jej diváci mohou znát především ze seriálu Ulice, kde ztvárňuje roli Otíka alias chaotického profesora výtvarné výchovy na gymnáziu. Mimo to se věnuje také činohernímu herectví v Národním divadle a dabování.
Poslední léta jej v médiích i mimo ně doprovází otázky týkající se zejména jeho sexuální orientace a partnerského vztahu režisérem Drhou. Co ve skutečnosti za oficiálním vztahem dvou přátel stálo?
Registrované partnerství aneb v nouzi poznáš přítele
Vztah Filipa Rajmonta s o několik let starším kolegou byl mnoha lidmi kritizován až odsuzován. Oba se ke své orientaci na stejné pohlaví hrdě hlásili, za jejich registrovaným partnerstvím však stálo něco jiného než klasická partnerská láska. V době, kdy Vladimíra Drhu postihla velmi vážná nemoc, se stal Filip jeho největší oporou, protože nikoho jiného bohužel neměl.
Představitel Otíka se o nemocného přítele staral, jak nejlépe uměl a mohl, a z tohoto důvodu se rozhodli vystupovat vůči státu a jeho institucím jako partneři, kteří budou mít ve vztahu k sobě větší práva i povinnosti než ,,obyčejní“ přátelé. Díky tomuto kroku mohl být Filip informován a zasvěcen do léčby Vladimíra a být mu tak nápomocen a stále na blízku.
.jpg)
Dobrák od kosti
O pozitivním naladění Filipa Rajmonta ví moc dobře jeho kolegové ze seriálu i divadla. Je skvělé mít na place člověka, který vám svými originálními vtípky zaručeně zvedne náladu. Stále usměvavý profesor výtvarné výchovy z Ulice to umí velmi dobře. Jak se však říká, ti nejveselejší lidé, kteří se snaží rozdávat radost na potkání, s sebou většinou táhnou ty nejtěžší kříže. A o tom, že život s nemocným blízkým člověkem není žádný med, zkrátka nemůže být pochyb.
O to víc si Filip zaslouží uznání, že dokázal poskytnou svou náruč, čas i zázemí příteli, který ho v té době potřeboval. Jeho dobrosrdečnost je zřejmá na první pohled, a tuto vlastnost velmi zdatně přenáší také na svůj seriálový charakter Oty Puklického, který má srdce na pravém místě.
Zdroje: