Další filmová výprava Jiřího Stracha začíná. Film Lajf má divný námět a ani obsazení neohromí

Obsazení pětice hlavních postav

Obsazení filmu není úplně nejzajímavější. Jiří Mádl, který ohromil jako režisér filmu Vlny, se opět rozhodl hrát. Už teď je jasné, že by diváky překvapil, kdyby předvedl během filmu alespoň dva odlišné výrazy. Pak tady máme Sophii, dceru Pavla Šporcla a Barbory Kodetové, pětaosmdesátiletou Božidaru Turzonovou (asi došly české herečky v důchodovém věku), Jana Kolaříka (Dobré ráno, Brno!) a Ivo Gogála (další posila ze Slovenska).

Trochu nesourodou pětici doplňuje automobil, ve kterém se odehrává velká část děje.

Lajf je velká režijní výzva. Jednak musíme najít přesné dávkování humoru v situacích, které jsou vlastně mrazivé. A za druhé, polovina filmu se odehrává uvnitř interiéru osobního auta, které se tak vlastně stává jeho šestým hrdinou,

říká režisér Jiří Strach. Připomíná, že kameraman Martin Šec proto vyvinul se svým týmem speciální technologii, kterou bude prostor dynamicky snímaný.

Pět hrdinů se v černé tragikomedii potkává na blíže neurčeném místě, aby společně ukončili svůj život. Každý z nich má jiný důvod, proč nechce dál žít, ale sám svoje pozemské bytí uzavřít nedokáže. Cesta se navíc začne absurdně komplikovat, neboť staré auto, kterým jedou, má své vrtochy. A aby toho nebylo málo, každý z pětice má jinou představu, kam vlastně vyrazit.

Pět postav, pět trápení

Rasistický násilník Troškár (Jan Kolařík) se nedokáže porovnat s Gáborem (Ivo Gogál) s romskými kořeny. Stará paní Bertoldová (Božidara Turzonovová) chce mít pod kontrolou poslední okamžiky svého života, které koncipuje jako malou osobní pomstu. Podnikatel Kamil (Jiří Mádl) zase utíká před rakovinou i nedořešeným vztahem s přítelkyní. A mladičká Pepé (Sophia Šporclová) si nese trauma kvůli nepřijetí svými vrstevníky. Ostatně, smířit se nedokáže ani sama se sebou.

Zdálo by se, že téma odchodu ze života se vzpírá komediálním situacím. Přesto se Marku Epsteinovi podařilo napsat scénář, který na mnoha místech rozesměje, na jiných zase bolí. Tak jako jsou s odstupem směšné, tragické i dojímavé naše vlastní životy,

zamýšlí se kreativní producentka Jiřina Budíková.

Náročné role, které vyžadují spojit komediální situace s pokusem pochopit vlastní nitro, jsou opravdovou výzvou pro každého z ústřední pětice. Film totiž nemá jednoho hlavního hrdinu, pětice postav je zcela rovnocenná.

Děj filmu je zasazený do neurčité krajiny, pro natáčení však štáb zvolil okolí Brna, včetně netradičního, téměř neznámého pohledu na hrad Veveří, který ještě donedávna patřil k nejvíce zanedbaným hradům na Moravě. (To už naštěstí neplatí.)

V krátkém sledu, po dramatu Máma, točím další scénář Marka Epsteina. A opět je úplně jiný,

doplňuje režisér Jiří Strach.

Vršovické divadlo má ve svém repertoáru Epsteinovu hru, která se novému filmu nápadně podobá

Co může spojovat tyto cestující? A kam vlastně jedou? Seznámili se na inzerát, nijak zvlášť si nerozumí a cesta probíhá víc než komplikovaně. Představy a realita se jako obvykle dost liší. Během dobrodružné cesty se odhaluje minulost i charaktery protagonistů. Nikdo není takový, jak se snaží předstírat, každý má své tajemství. Přichází nečekané zvraty a, jak už to u Epsteina bývá, i naprosto nečekaná pointa, která udržuje diváky v napětí až do poslední chvíle.