Kamarádi po více než padesáti letech: Dětská parta z Malé Strany se navždy zapsala do televizní historie

Seriál, který otevřel dětem dveře na obrazovku

Když se na televizních obrazovkách poprvé objevili Kamarádi, nebyla to jen další pohádka nebo krátký dětský pořad. Seriál režisérky Vlasty Janečkové přinesl příběhy party dětí, které se pohybovaly v prostředí tehdejší Prahy a zažívaly dobrodružství, která byla malým divákům mnohem bližší než pohádkové světy princů a čarodějnic. První řada vznikala v letech 1969 až 1970 a odvysílána byla v roce 1971. Pro československou televizi šlo o průkopnický projekt. Kamarádi patřili k prvním původním dětským seriálům tohoto typu (předběhly je pouze Rychlé šípy podle Foglara).

Na obrazovce se tehdy objevila čtveřice dětských hrdinů, jejichž jména si diváci rychle zapamatovali. Válečka hrál Marek Eben, Honzu Antonín Navrátil, Ferdu Michal Michálek a Gábinu Lenka Pletková.

Za vznikem seriálu stála Vlasta Janečková, která měla k dětským hercům mimořádně blízko. Režírovala řadu známých pohádek a televizních inscenací a právě práce s dětmi patřila k jejím charakteristickým doménám. Scénář Kamarádů připravila společně s Jarmilou Turnovskou a hudbu složil Jaromír Vomáčka.

Váleček měl být tlustší

Jedním z nejzajímavějších zákulisních detailů se týká právě Marka Ebena. Jeho Váleček měl působit poněkud oplácaněji, než ve skutečnosti byl. Maskéři proto při natáčení používali speciální vestu, kterou měl mladý herec oblékanou pod košilí. Díky ní získal potřebnou postavu, aniž by se kvůli roli musel skutečně změnit.

Dnes působí fotografie malého Marka Ebena téměř jako kuriozita. Málokdo by tehdy tušil, že chlapec, který běhal po obrazovce jako jeden z kamarádů z Malé Strany, se jednou stane moderátorem, hudebníkem a jednou z nejznámějších televizních tváří u nás.

Pro některé dětské herce ale Kamarádi znamenali jen jednu epizodu v životě. Lenka Pletková, představitelka Gábiny, se například herecké kariéře později nevěnovala. O mnoho let později vzpomínala na své účinkování v seriálu a přiznala, že jí tehdejší sláva nebyla vždy příjemná. Dětská popularita totiž zdaleka nemusí znamenat, že dítě touží stát se dospělým hercem. Navíc jí vadilo, že herci pořád musí na něco čekat (na správné světlo, na sluníčko, na to, až na ně dojde řada).

Druhá řada přišla, když děti povyrostly

Úspěch první řady vedl k pokračování. Kamarádi II vznikli v roce 1973 a dětská parta se v něm pochopitelně ocitla v trochu jiné životní situaci. Děti mezitím povyrostly, změnily se jejich vztahy a přibyly nové starosti i radosti. Pokračování mělo sedm epizod a jejich názvy napovídají, že se dětský svět začínal pomalu posouvat směrem k dospívání.

Diváci tentokrát sledovali například první taneční, školní besídku, miminko, Válečkovu návštěvu televizního prostředí nebo letní prázdniny. Nechybělo ani přepadení a závěrečný táborák. Pokračování se přitom na obrazovky dostalo až na přelomu let 1974 a 1975, přestože se natáčelo už v roce 1973.

Malá Strana jako další člen party

Velkou část kouzla Kamarádů dnes netvoří pouze samotní herci, ale také prostředí. Seriál zachycuje Prahu, která už dávno zmizela. Děti se pohybují v ulicích Malé Strany a právě autentické prostředí dodává jednotlivým scénám atmosféru, kterou dnes nelze jednoduše zopakovat.

Kamarádi tak nejsou jen příběhem několika dětí. Pro současného diváka fungují také jako malý televizní dokument své doby. Na obrazovce lze sledovat tehdejší ulice, domy, obchody, oblečení i způsob, jakým děti trávily volný čas.

Z dětské hvězdy se stal uznávaný moderátor

Z celé party měl nejvýraznější pokračování před kamerou Marek Eben. Po Kamarádech nezůstal jen dětským hercem. Postupně se prosadil také jako hudebník a moderátor a jeho další kariéra už se ubírala úplně jiným směrem. Televizní diváci znají především jeho dospělou podobu a dlouholetou práci moderátora.

Podobně zajímavý je osud Antonína Navrátila, představitele Honzy. Také on zůstal u herectví a později se objevoval v dalších televizních a filmových projektech. Fotografie z Kamarádů dnes ukazují dětskou hereckou generaci, která se po skončení seriálu vydala několika různými směry.

Kamarádi by dnes působily úplně jinak než v době premiéry

Dnešní dětské seriály jsou často mnohem rychlejší, obraz se neustále mění a příběh musí diváka zaujmout během několika sekund. Kamarádi si naopak dávají na čas. Děti mluví, chodí po ulicích, potkávají se a řeší zdánlivě obyčejné věci. Právě díky tomu dnes seriál působí jako okno do světa, který byl pro tehdejší děti běžný, ale dnešním divákům už připadá téměř exotický.

Možná by potěšilo starší diváky, kdyby se seriál vrátil na televizní obrazovky a připomněl dobu, kdy se dalo každý den zažít malé dobrodružství, kdy na mobilní telefony nikdo ani nepomyslel a hodinky děti dostávaly hlavně proto, aby chodily včas do školy a domů. Současné děti by zase viděly, že se volný čas dá trávit i jinak a když sedí skupina lidí na lavičce v parku, může mluvit a nemusí si posílat textovky...

A co bylo dál?

Právě tady se příběh Kamarádů začíná rozcházet. Zatímco Marek Eben si vybudoval mimořádně úspěšnou kariéru a Antonín Navrátil zůstal u herectví, cesta Lenky Pletkové (dnes Kaplanová) vedla mimo svět showbyznysu. Michal Michálek, který hrál Ferdu, se z dětské televizní party rovněž nestal známou dospělou hvězdou. Herci se ještě nějaký čas potkávali na akcích k propagaci seriálu, ale žádná osobní přátelství jim seriál nepřinesl. Lenka Kaplanová zmínila v rozhovoru pro ahaonline.cz:

Z vnitřní potřeby jsme se nescházeli, spíš kvůli natáčení vzpomínkových dokumentů, novinovým článkům. Ale narazili jsme na sebe s Michalem Michálkem, naším kamarádem z první série. Jezdím k němu na kole z chalupy. Má restauraci a moc dobré pivo. A dává půllitry do mrazáku, než do nich načepuje!

Po více než padesáti letech tak seriál zůstává nejen vzpomínkou na dětské hrdiny, ale také jedinečným záznamem Prahy a československého dětství konce šedesátých a začátku sedmdesátých let.