První herecký křest Veroniky Freimanové byla spolupráce s Vladimírem Menšíkem

Všichni si mladou a velice hezkou Veroniku pamatují z filmu Sněženky a machři z roku 1982, kde se vryla divákům do paměti jako mladá a tolerantní učitelka, kterou by chtěl mít ve škole zřejmě každý. Svou první větší roli vytvořila už dva roky dříve v komedii Hynka Bočana Půl domu bez ženicha. Film šel do kin na jaře roku 1981 a heslo distributora bylo:

Česká filmová komedie s Vladimírem Menšíkem v hlavní roli. O muži, který měl recept na všechno.

Veronika Freimanová si v komedii zahrála dceru Olinu. Hynek Bočan si jí všiml na konzervatoři v absolventském představení a po krátkém rozhovoru jí roli nabídl. Stala se tak spolu s další mladou herečkou Martou Malou dcerou Vladimíra Menšíka v roli Aloise France a Blaženy Holišové, která byla jeho manželkou Žofkou.

Všechny ženy byly pod vládou hlavy rodiny, jež rozhodla, že dcerám postaví největší rodinnou vilu v kraji. Na stavbě zaměstnal dcery, jejich nápadníky i manželku. Ovšem zásluhy si připisoval jen on sám, protože to on chtěl pro své děti to nejlepší.

Jenže vojenský dril, který dcery zažívají, jim po čase už leze krkem a každá vyřeší situaci po svém.

Stejnou hereckou maturitu skládal ve filmu i Václav Vydra v roli nápadníka Oliny. Ten už sice ve 24 letech měl pár rolí za sebou, ale bylo to poprvé (a také naposled), co se potkal na natáčení s matkou Danou Medřickou. Ta si v komedii zahrála sestru Aloise.

Film se natáčel ve fiktivní vesnici Rezkovice, ale vilu, kterou Alois pro dcery budoval, byste našli v Příbrami. Natáčení bylo hektické hlavně kvůli Vladimíru Menšíkovi, který už byl ve vážném stavu, a nikdo nedokázal předpovědět, jak dlouho ještě vydrží své nemoci vzdorovat. Na natáčení si píchal injekce, aby mohl vůbec fungovat. A potřeboval také lidi kolem sebe a jejich smích, který dostával jako odměnu za zábavu, kterou všude vytvářel. Smíchem se nabíjel.

Film byl natočen jako komedie, ale dnešním pohledem to moc veselé téma nebylo. Jde spíš o rodinné drama, kdy otec uzurpátor diktuje celé rodině, co všechno musí dělat, aniž by jim alespoň občas dopřál právo svobodné volby. Film je také smutným obrazem maloměšťáctví, pokrytectví a nelichotivě ukazuje, jak těžké bylo v té době cokoliv na stavbu sehnat, a šlo to jen s úplatky a známostmi na správném místě.

Film byl v té době pro diváky trochu zklamáním, protože do kina se vypravili na komedii s Menšíkem. Místo toho dostali cholerického blázna, který stále balancuje na hranici infarktu. A takový Menšík se jim moc nelíbil. Nicméně pro mladé herce (další nápadník byl Ivan Vyskočil) to byla výborná příležitost potkávat se s hereckými legendami, jako byl právě Vladimír Menšík, Dana Medřická, Květa Fialová, Blažena Holišová, Josef Somr nebo Karel Augusta.