Filmová hádanka: Kdo pozná tenhle večerníček? Žádná sláva, oficiálně vás prohlašujeme za starého

Hlavní hvězdou byl jednoznačně řezník

Tenhle večerníček nabídl prvních sedm epizod roku 1987 a už tehdy začala velká láska, kterou sdílely mnohé další generace nadšených dětí. Loutkový seriál přinesl na obrazovky dva povedené kloučky s moudrým dědou Lebedou a vykutáleným sousedem – řezníkem Krkovičkou. Právě on je postavou, která se do paměti diváků, zejména dospělých, zapsala nejlépe. Na něm jsou totiž prezentovány nejhorší lidské vlastnosti. Jednoduché příběhy ovšem přicházejí s nenásilným výchovným posláním a jsou skutečně hezké a milé na pohled.

Velkou zásluhu na tom jistě mají animované loutky výtvarníka Jana Tippmanna. Není divu, že do roku 1997, kdy se seriál vysílal, přibyla řada dalších příběhů. Ty pak ozdobila nová postava sestřenice Míly. Posléze šestadvacetidílná podívaná se ve vysílání České televize snadno zařadila mezi nejúspěšnější, na které dodnes s láskou vzpomínáme. Vybavují se nám možná i některé oblíbené hlášky jednotlivých postaviček. K nesmrtelnosti a zdaru seriálu přispěli nepochybně také tři různí vypravěči: František Filipovský, Petr Haničinec a Václav Postránecký.

Dívat se budou i děti našich dětí, říkají fanoušci

O neutuchající oblibě tohoto večerníčku svědčí i skutečnost, že si na Česko-Slovenské filmové databázi vydobyl nádherných 84 % a řadí se tam na 252. příčku nejlepších seriálů. Příběh dvou malých brášků s dědou coby bývalým námořníkem a s lakotným řezníkem odvedle se těší příznivým reakcím rovněž na webu Kinoboxu, kde si drží hodnocení 82 %. Ještě dnes sbírá večerníček nové divácké recenze plné potěšení a nostalgie nad něčím, co přispělo k našemu krásnému dětství. Ačkoli některé reakce jsou poněkud svérázné…

Kluci trochu ňoumové, děda Lebeda mě občas štval. Hlavní hvězdou seriálu je totiž řezník, kupec a sedlák v jedné osobě, lakomý Krkovička. Večerníček jsem neviděl snad 30 let, ale stejně si jej stále pamatuji.

„Moje nejmilovanější komunistická propaganda. Jája, Pája a děda Lebeda zde svou nezlomnou vůlí kolektivní proletářské síly pracovní třídy hrdinně vzdorují zlovolné chamtivosti kapitalismu, jakou personifikuje právě vořežprut Krkovička. Nadčasová loutková klasika.“

Kdo nezná hamouna řezníka Krkovičku, jako by nežil. Nikdy nezapomenu na přerostlé okurky. Tak strašidelné scény, až jsem si je musel pouštět opakovaně. Asi jsem měl zvrácené choutky už ve svých nejen filmových, ale i skutečných plenkách.

„Zlatý a nesmrtelný klenot našeho loutkového umění. Vyrůstal jsem na tomhle seriálu (rozuměj večerníčku). Krkovičku jsem jako záporáka miloval. Budou se dívat a žasnout i děti mých dětí.“