Oblíbená herečka několika generací v osobním životě čelila těžkým zkouškám, které dlouho tajila

Role maminek jí sedly, národ ji zbožňoval

Co se nám vybaví, když zazní jméno této oblíbené české herečky? Pravděpodobně četné role maminek, někdy přísných, ale milujících. Jana Šulcová se narodila 12. února 1947 v Praze a v hlavním městě také zemřela, stalo se tak na selhání srdce 28. července 2023 ve věku 76 let. Za tak dlouhý život pochopitelně nastřádala spoustu nezapomenutelných rolí ve filmech i seriálech, ale jak to vlastně všechno začalo?

Herectví ji přitahovalo už jako dítě, přestože nepocházela z herecké rodiny. Ve škole recitovala a pomáhala s organizací kulturních vystoupení. Pak začala studovat na DAMU a zároveň se stala členkou Městských divadel pražských, přesněji roku 1969. Díky přirozenému talentu, ale i šarmu a půvabu získala první šance, byť zatím nevelké – např. v pohádce Ludvíka Ráži Křesadlo nebo ve filmech Juraje Herze, totiž v hudební komedii Kulhavý ďábel a psychologickém dramatu Spalovač mrtvol (vše 1968) s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

Sedmdesátá léta její kariéru vystřelila vzhůru, ovšem zejména v oblasti televizní tvorby. Popularitu jí zajistily seriály s vysokou sledovaností. Do tohoto období spadají např. seriály Byl jednou jeden dům (1974) a nezapomenutelné Tajemství proutěného košíku (1977), kde právě ztvárnila jednu z oněch legendárních rolí maminek. Tu ostatně ztělesnila rovněž v neméně populárním My všichni školou povinní (1984) a o dva roky dříve pochopitelně v komedii století S tebou mě baví svět. Kdo by zapomněl na její ráznou a „na slovo skoupou“ Kateřinu Horákovou, která v závěru filmu svého manžela v podání Júlia Satinského pěkně vypekla? Ač to nebyla její nejvýraznější role, byla nepochybně nejúspěšnější a mezi diváky nejoblíbenější. I díky ní si ji zamiloval celý národ.

Bolestný odchod nevěrného manžela byl začátkem konce

Bohužel, osobní život Jany Šulcové nebyl zdaleka tak šťastný jako ten v nestárnoucí komedii Marie Poledňákové. Herečka se vdala za Oldřicha Víznera, jenž byl jejím spolužákem na DAMU, a porodila mu dvě dcery. Vždycky ale platil za miláčka žen a jeho manželka nebyla jedinou, s níž trávil čas. Dvacetileté soužití, původně považované za vzorné, se rozpadlo koncem osmdesátých let. To spolu s úbytkem pracovních příležitostí dospělo k velké životní krizi Šulcové, k závislosti na alkoholu a antidepresivech. O manželových nevěrách věděla, netušila však, že ji někdy skutečně opustí. Když odešel, byl to pro ni obrovský šok, koneckonců zůstala na všechno sama.

Četné zdravotní problémy a znovuzrození po operacích

Kombinace vedoucí ke zdravotním problémům vyřadila Janu Šulcovou z herecké práce na prakticky deset let. Po třiadvaceti letech na scéně Městských divadel pražských musela toto milované prostředí opustit, občas pak hostovala v Divadle Bez zábradlí, když jí to stav dovolil.

Dalo by se říct, že po operaci žlučníku posléze nabrala druhý dech. Vlastně prodělala hned tři komplikované operace a v důsledku toho všeho dostala pořádně zabrat i její pověstná krása. Špatně fungující štítná žláza způsobila, že zhubla na neuvěřitelných 40 kg. V roce 2000 však zamířila do lázní, pustila se do plavání a cvičení speciálních sestav, čímž si upravila váhu a získala zpátky potřebnou energii.

Začala se znovu pravidelně objevovat na divadelních prknech a získala výraznou roli babičky v rodinném seriálu Horákovi (2006–2007). Sláva kariéry promarněné v čase závislosti se už nevrátila, ale následovaly další žánrově rozličné a příznivě přijaté seriály, včetně Vyprávěj, Cukrárny, Trpaslíka nebo Vztekliny. Mezi poslední filmy, v nichž si Jana Šulcová zahrála, patří Kobry a užovky (2015), Cena za štěstí (2019) a Daria (2020). Ačkoli se s ní život rozhodně nemazlil, nikdy se nevzdala.

Ono ale nemůže být pořád jen špatně a kromě toho se řídím zásadou, že dobrou náladu za mě nikdo neudělá a je jenom na mně, jak který den prožiju. Také si myslím, že člověk by měl být spokojený s tím, co má, a netrápit se tím, co nemá.