Dietlův vrchol a zapomenutá role Vladimíra Menšíka v historické minisérii z roku 1970

Tři části minisérie Alexandr Dumas starší nesou názvy Dobytí Paříže, Marnotratný otec a Smrt Porthose. Děj je zasazený do pařížského prostředí a začíná rokem 1822, kdy do Paříže přichází ambiciózní syn francouzského generála Alexandr Dumas (Vladimír Menšík). Stává se písařem a poznává okouzlující švadlenku Kateřinu (Jana Štěpánková). Poznává i lidi z uměleckého prostředí.

Dumas a jeho nejlepší životní etapa

Z písaře se brzy stává známá osobnost. Píše divadelní hry a dostává se mezi pařížskou smetánku. Kolem něj je tolik krásných hereček, že odmítá svatbu s Kateřinou, přestože je s ním těhotná. Narodí se jí syn (v dospělosti ho hraje Jan Kačer). Dumas žije životem, o jakém se mu nikdy nesnilo. Vydělává hromadu peněz, ale neumí hospodařit, takže je stále častěji v dluzích. Jak syn roste, jejich vztah je stále problematičtější.

Plány se mu začínají hroutit

V opojení ze slávy se žení s herečkou Idou Ferrierovou (Jaroslava Adamová). Potřebuje stále víc peněz, a tak začíná psát romány jako na běžícím pásu, jenže nápady krade od jiných autorů. Dokonce se kvůli tomu musí zpovídat před soudem, což jeho popularitě neprospívá. Nakonec krachuje, přichází i o peníze z vydání sebraných spisů a ocitá se v nouzi. Pomoc mu nabídne George Sandová (Dana Medřická), a tak se ocitne na venkově. Nakonec se rozhodne, že se ožení s Kateřinou, jedinou ženou, která ho měla ráda kvůli jeho osobnosti. Jenže Kateřina už o něj nestojí. Oporu nenajde ani u syna, který mezitím oslavil úspěch s divadelní premiérou. Po návratu do Paříže tak zůstává nemocný a starý Dumas sám. Když umírá, zůstávají mu sotva dva zlaťáky. Stejně chudý byl v době, kdy přišel do Paříže hledat štěstí.

Herecké obsazení

Netradiční scénář Jaroslava Dietla je podtržený výtečným dobovým obsazením, které obstaral režisér Vinohradského divadla Jaroslav Dudek. Kromě již zmíněných herců se v seriálu objevili Jana Hlaváčová, Josef Langmiler, Otakar Brousek st., Milena Dvorská, Jaroslav Moučka, Josef Somr, Zdeněk Řehoř, Josef Bláha, Jaroslav Kepka, Ilja Prachař, Antonie Hegerlíková, Jana Šulcová a František Filipovský.

Spojení oblíbeného herce a scenáristy dalo vzniknout zajímavému dílu. Menšík jako přírodní živel dal postavě z francouzské historie zajímavý charakter všehoschopného kariéristy. Dietl nehledal námět v historii, ale vytvořil za použití fantazie zajímavý příběh.

Recenze diváků:

Koncert Dudka, Menšíka a Dietla. Tak jako Dumas říká, že král bude už navždycky takový, jakého ho on napíše, a ne takový, jak ho chtěla stvořit historie, stejně tak je pro mě Dumas takový, jako ho stvořili tito tři pánové. Ochutnáte-li libovolných deset minut, bezmála čtyři hodiny se k ničemu jinému nedostanete.

Menšík dokázal Dumase zahrát jako živelného génia i kariéristu, jehož osud je fraškovitý i tragický zároveň. Ve scénách, v nichž Dumas svému synu vypráví o tom, že fikce je důležitější než skutečnost, mám pocit, že vyjádřil Dietl i své životní krédo. Vyprávět příběhy bylo pro Dumase, Dietla a také Menšíka to nejdůležitější bez čeho nedokázali žít. Umělecká kvalita děl Dumasových, stejně jako Dietlových, je sporná. Morální stanoviska jimi také rozhodně zastávat nechtěli. Ale skoro všechny prozařuje umanutá chuť vyprávět lidem příběhy a přinutit je, aby naslouchali.