Uvařte si čaj do svátečního hrnku a sledujte, jaké to je narodit se do postýlky s nebesy a s modrou krví

Šlechta mezi námi

Šlechtické tituly sice po roce 1918 oficiálně zmizely, aristokracie ale z české společnosti nikdy úplně neodešla. Potomci starých rodů žijí dál, se stejnými kořeny, ale v úplně jiném světě. Právě tento kontrast, střet tradice se současností, dělá z dokumentární série Modrá krev výjimečný televizní projekt. Nejde o kroniku erbů a rodokmenů, ale o lidské příběhy, které se odehrávají tady a teď.

Čtvrtá řada: deset rodů, deset světů

Nová, už čtvrtá řada přinese celkem deset dílů, z nichž každý se soustředí na jeden šlechtický rod. Jako první se diváci setkají s Harrachy, následovat budou Thunové, Clam-Gallasové, Riegrové, Žerotínové, Schlickové a Larischové. Závěrečné díly patří rodům Korf, Serényi Thien a Šimonkům. Každý příběh je jiný, ale všechny spojuje vědomí odpovědnosti za rodový odkaz a majetek, který často přesahuje jeden lidský život.

Průvodce s modrou krví

Seriálem diváky tradičně provází František Kinský, který má k tématu nejen hluboké znalosti, ale i osobní vztah. V rozhovorech s aristokraty rozplétá složité příbuzenské vazby, otevírá citlivá témata a dává prostor nejen historii, ale i současným výzvám. Jak se žije se slavným jménem? Co znamená odpovědnost za rodové sídlo? A jaké stopy zanechalo 20. století na šlechtických rodinách?

Úspěch třetí série

Že Modrá krev není jen pořad pro úzký okruh historických nadšenců, dokazují i divácká data. Třetí řadu sledovalo v průměru 544 tisíc diváků starších 15 let a podíl na sledovanosti přesáhl 14 procent. Velký zájem zaznamenala i internetová platforma iVysílání. Úspěch se promítl také do knižní podoby. První kniha Modrá krev se prodala v téměř 38 tisících výtiscích a stala se bestsellerem. Nyní je v prodeji její druhý díl, který rozšiřuje televizní vyprávění o nezkrácené rozhovory, podrobné rodokmeny a bohatý obrazový materiál.

Šlechta jako služba, ne výsada

Podle Františka Kinského není šlechtictví o výsadách, ale o hodnotách.

Rodová linie má nést sílu ducha, důležitá je výchova, hierarchie hodnot a vzory v rodině. Tituly samy o sobě nikdy nezaručovaly výhody, zvlášť ne v padesátých letech,

připomíná. Právě zkušenost s perzekucí, vyvlastněním a nuceným exilem dala mnoha rodům nadhled, který je v seriálu patrný.

Správci odkazu pro budoucnost

Tvůrci série zdůrazňují, že Modrá krev nechce idealizovat minulost.

Ukazujeme šlechtu jako živý organismus. Jsou to lidé z masa a kostí, kteří se vnímají spíš jako správci majetku než jeho vlastníci. Jejich cílem je předat ho dál v co nejlepší kondici,

říká kreativní producentka Lenka Poláková. Významnou roli přitom hraje i nejmladší generace aristokratů, která se často vrací ze zahraničí, aby převzala rodinné dědictví a našla si své místo v dnešní české společnosti.

Modrá krev tak znovu potvrzuje, že historie nemusí být zaprášená ani vzdálená. Naopak, může být překvapivě živá, osobní a velmi současná. Čtvrtá řada slibuje další silné příběhy, které stojí za to slyšet.

Ve vysílání od 7. ledna ve 20:00 na ČT2.