Dnes v Ulici: Některé věci zdají se být ztracené, ale na skutečný stav je potřeba si počkat

Věrka maluje čerta na zeď 

Život s Věrkou není procházkou růžovým sadem. Své o tom ví Luboš, který se Věrku už poněkolikáté snaží uklidnit. Ta podle něj maluje čerta na zeď. Přemýšlí o věcech, o kterých nemůže vědět, jak dopadnout. Vůbec se mu nelíbí, že Věrka do života Máry znovu strká nos. Už tolikrát se mohla poučit, ale nepoučila se.

Nezbývá než si počkat, až znovu narazí na zeď, kterou Mára mezi sebou a mámou začne stavět, jakmile to na něho bude příliš. Věrka má totiž zato, že Monika se k Márovi nakonec nehodí. Na její vkus je až moc rozlítaná. S Karlou, která si hledí své rodiny, se absolutně nedá srovnávat. Není divu, že má strach, aby svého syna nemusela později nahánět po Africe nebo kdekoliv jinde, kam to Moniku potáhne. Sama Monika se chlubila tím, že tady není natrvalo, ale pouze na nějakou dobu. Jak tohle může dopadnout? Nepřijdou nakonec kluci o do té doby spolehlivého tátu? 

Luboš má v mnoha věcech pravdu 

Přece jen by udělala lépe, kdyby přestala poslouchat jen své domněnky a na chvíli brala vážně to, co jí říká Luboš. Ten má totiž pravdu v tom, že Věrka zkrátka nemůže předvídat budoucnost. Stát se může tolik věcí, že je naprosto zbytečné, aby se stresovala něčím, co nemá reálné tvary. Jenže o něčem takovém nechce Věrka ani slyšet a Luboš jí zná natolik dobře, že už jí ani neodporuje. Kdyby však věděl, jak se to aktuálně mezi Márou a Monikou vyvíjí, mohl by si připsat jeden bezvýznamný plusový bod. 

Mára je na tom hůř než uschlá kytka, kterou k Monice nese 

Mára je smutný z toho, že mu pohovor nevyšel. Je trošku vtipné, že se domníval, že to bude takhle jednoduché. A proč by mělo být? Jen proto, že se teď Mára cítí frustrovaný? Jen proto, že se zrovinka teď rozhodl v životě se posunout? Na svém osobním rozvoji holt bude muset zapracovat o něco tvrději. Také Monika se mu v posteli zjevila takřka zčista jasna. A vůbec ji nemá Mára tak jistou, jak předpokládal. Když od Tonyho dostává radu, aby se jí na rovinu zeptal, jak to spolu mají, bere s sebou suchou pokojovku jako metaforu svého zoufalého stavu. Avšak tu by nejraději nechal za dveřmi, když zjistí, že Monika v bytě není sama. 

Je Maťa jen ajťák, kterého Monika potřebuje pro práci, nebo se s Márou střídá i v její posteli? 

Márova rozpolcenost je jasná. Přece jen jeho sebevědomí není ještě dost silné. Pocity radosti a vítězství jsou spíše jen záchvěvy. A zatímco Karla už také začíná randit, on přemítá, jestli by přece jen nebylo lepší zakotvit u rodiny. Monika s ním totiž zas až tak nepočítá, vzhledem k Maťovi, kterého hostí u sebe doma. Dokonce tam i spí a Máru úplně zazdila. Tak horké to mezi nimi nejspíš nebude.