30 případů majora Zemana: Životní příběh herečky Renáty Doležalové, která se stala první manželkou slavného kriminalisty

Navíc, její role skromné a tiché učitelky, která zemře nešťastným řízením osudu v mladém věku a zanechá po sobě malou dcerku, ani nikoho popudit nemohla. Lída Zemanová hrála především ženu a mladou maminku, bez politických ambicí a její osud byl dojemný a smutný.

Jak se změnili herci ze seriálu 30 případů majora Zemana

Ani herečka Renáta Doležalová (na úvodní fotografii úplně vpravo) si neprožila moc dlouhý život a deset dní po svých padesátých narozeninách zemřela. Možná spáchala sebevraždu, možná to byla nešťastná náhoda. Nebyla v centru pozornosti, ale nikdo netušil, kam její život směřuje. Rok před svou smrtí v září 1999 si o seriálu pohovořila pro deník Slovo a autoři knihy 30 případů majora Zemana svým čtenářům herečku připomněli.

Renátě Doležalové nebylo proti srsti na natáčení zavzpomínat. Nabídka na seriál ji zastihla dva roky po škole, když byla v angažmá v Ostravě a velice si jí cenila. Tak výrazné role mladé herečky z mimopražských divadel moc často nedostávaly. Nabídku dostala přímo od režiséra Sequense, se kterým se potkala na natáčení ještě ve škole.

I přes velké nadšení však roli odmítla, protože právě v té době zjistila, že je těhotná. O to větší bylo její překvapení, že těhotenství není překážkou, a naopak se to režisérovi náramně hodí. Těhotná měla být i její postava.

Renáta se rozpovídala v rozhovoru o natáčení a uvedla, že nikdy neřešila politický podtext seriálu. Pro mladou herečku to byla životní zkušenost, kdy se potkala s celou řadou slavných herců jako byl Vladimír Menšík, Josef Bek nebo Karolína Slunéčková. Její seriálový manžel Vladimír Brabec se k ní choval velmi galantně, a to nejen před kamerami.

V souvislosti s debatami o zpolitizovaném seriálu Renátě vadilo, že herci byli často ukazováni jako lidé, kteří chtěli pomáhat režimu, což podle jejího názoru nebyla pravda a nikdo z nich to tak nebral. Sequens za sebou měl velmi úspěšný seriál Hříšní lidé města pražského a herci byli z pracovní příležitosti, kterou jim nabídl, nadšení. Nikdo o angažovanosti neuvažoval. Přišlo jí hodně nespravedlivé, že na Vladimíra Brabce se házela špína, a přitom se v seriálu objevila celá řada herců, kteří po revoluci propagovali nový politický směr země a o jejich působení v seriálu se taktně mlčelo.

Renáta Doležalová byla jedna z mála, která z účasti na natáčení vyšla dobře. V seriálu byla od 7. do 14. dílu a poté, co byla její postava zastřelena, dostávala stovky dopisů od diváků, kteří její Lídu měli rádi a litovali, jak skončila.

Ještě v době, kdy herečka poskytovala rozhovor pro Slovo, nikdo netušil, že to je možná poslední rozhovor v jejím životě. Měla práci, kterou milovala, dva syny (v té době 14 a 24 let). Mluvila o tom, že se o sebe stará a cvičí, což jí dává i psychický náboj. Považovala za samozřejmé, že musí dobře vypadat, když se ukazuje před lidmi na jevišti.

Co se potom v jejím životě událo, je opředeno tajemstvím. Mohla to být i nešťastná náhoda. Tělo našel syn a doktor konstatoval, že zemřela po požití antidepresiv a alkoholu. Případ byl odložen. Nikdo z hereckých kolegů nevěřil, že se chtěla zabít. Byla zdravá, občas si stěžovala na málo hereckých příležitostí pro ženy středních let a byla smutná, že po rozvodu zůstala se syny sama. To však byly běžné starosti, které byly u spousty jejích kolegyň. Proto se její přátele spíš přikláněli k možnosti, že se jen chtěla dobře vyspat a její smrt byla nešťastnou náhodou.