Nejčastěji se jedná o klasické filmy, staré televizní pořady, archivní záběry, ale i starší fotografie či umělecká díla, která díky digitálnímu zásahu získávají novou podobu a vyšší kvalitu obrazu i zvuku.
Sledování těchto novinek umožňuje objevit známá díla v bezprecedentní vizuální a zvukové kvalitě, s ostřejším obrazem, čistším zvukem a někdy i s věrnějšími barvami, což přináší zcela nový divácký zážitek a pomáhá uchovat původní umělecký záměr.
Ano, štítek zahrnuje i příspěvky, které se věnují technickým detailům procesů, využívaným technologiím, softwarovým nástrojům a výzvám, s nimiž se restaurátoři při práci na obnově archivních materiálů setkávají.
Často se objevují texty, které analyzují rozdíly mezi nově restaurovanými verzemi a jejich staršími podobami, hodnotí kvalitu provedené práce a diskutují dopad digitální obnovy na celkové umělecké vyznění díla.
Zdrojem pro restauraci jsou obvykle původní filmové pásy, archivní kopie, negativy nebo jiné dochované artefakty, které jsou následně digitalizovány a digitálně zpracovány s cílem co nejvěrněji obnovit původní záměr tvůrců a zajistit dlouhodobou ochranu.
