Vzpomínky na Afriku: Meryl Streep a Robert Redford v nejlepší formě

Afrika jako osud

Film Vzpomínky na Afriku (Out of Africa, 1985) vychází z autobiografických textů dánské spisovatelky Karen Blixenové. Do koloniální Keni roku 1914 přijíždí citlivá, vzdělaná žena, která doprovází svého manžela, pěstitele kávy. Místo očekávaného bezpečí ji ale čeká tvrdá realita africké přírody, nefunkční manželství a pomalé hledání vlastní identity.

Afrika tu není exotickou kulisou, ale silou, která mění lidi. Karen se učí přežít v krajině, jež neodpouští slabost, a zároveň objevuje hlubší vztah k místním lidem i k sobě samé. Právě v tomto bodě vstupuje do jejího života lovec Denys Finch Hatton, muž, který odmítá vlastnictví, závazky i kompromisy.

Meryl Streep a Robert Redford: Ikony v nejlepší formě

Meryl Streepová byla v polovině 80. let na vrcholu sil a role Karen Blixenové jí umožnila spojit hereckou preciznost s vnitřní křehkostí. Její výkon je postavený na detailech, pohledech, gestech, jemných změnách hlasu. Kritici tehdy psali, že „hraje myšlenkami dřív, než slovy“.

Robert Redford jako Denys Finch Hatton je naopak ztělesněním svobody. Charismatický, tichý, lehce nedosažitelný muž, který patří Africe víc než komukoli jinému. Právě kontrast mezi jejich postavami dává filmu sílu.

Zahraniční tisk se opakovaně ptal, zda mezi Streepovou a Redfordem přeskočila i skutečná jiskra. Oba herci to vždy popírali. Redford s odstupem let uvedl, že jejich vztah byl „hluboce profesionální a založený na vzájemném respektu“. Streepová dodala, že mezi nimi fungovala „tichá důvěra, která se před kamerou proměnila v intimitu“.

Ze vzpomínek Meryl Streep

Herečka uvedla, že jedna scéna filmu, kdy ji Redford myje u řeky vlasy, byla pro ni velice intimní. Redford u ní recitoval báseň Samuele Taylora Coleridge. Uvedla, že diváci si bohužel nemohli naplno vychutnat láskyplné dotyky, které ona vnímala. Zároveň uvedla, že scéna se točila na velmi nebezpečném místě v blízkosti lvů a hrochů a Redford byl velmi nervózní a ostražitý. Neměl ani praxi v tom, jak mýt dlouhé vlasy a tak ho to musel naučit kadeřník.

Redford si vzal lekci a opravdu se do toho ponořil, byl skvělý,

řekla.

 Při pátém záběru jsem do něj byla tak zamilovaná!

Natáčení v Keni: krása i nebezpečí

Velká část filmu se natáčela přímo v Keni, na místech, kde Karen Blixenová skutečně žila. Štáb pracoval v náročných podmínkách – od extrémního horka přes divokou zvěř až po logistické problémy v odlehlých oblastech. Slavné letecké záběry nad savanou vznikaly bez digitálních triků a dodnes patří k nejoceňovanějším obrazům filmové historie.

Režisér Sydney Pollack později vzpomínal:

Afrika neustále sabotovala naše plány, ale zároveň filmu dala duši.

Právě autentické prostředí podle něj proměnilo romantický příběh v pravdivou výpověď o svobodě a ztrátě.

Rozpočet, úspěch a Oscaři

Rozpočet filmu se pohyboval kolem 31 milionů dolarů, což byla na polovinu 80. let vysoká částka. Investice se ale bohatě vrátila – celosvětově film vydělal přibližně 128 milionů dolarů. Ještě větší úspěch přišel na Oscarech: Vzpomínky na Afriku získaly sedm zlatých sošek, včetně ceny za nejlepší film, režii, kameru a hudbu.

Zajímavostí je, že Meryl Streep Oscara za herecký výkon nezískala, přestože byla nominována. Dodnes se to považuje za jedno z nejdiskutovanějších rozhodnutí Akademie.

Film, který změnil romantické drama

Vzpomínky na Afriku se staly milníkem romantického filmu. Neoslavují šťastné konce, ale krásu pomíjivosti. Diváci i dnes oceňují, že snímek netlačí na emoce lacině, ale nechává prostor tichu, krajině a hudbě Johna Barryho, která se stala legendární.

Jedna z diváckých recenzí to shrnuje přesně:

Není to film o tom, že se dva lidé našli. Je to film o tom, že se našli a museli se opustit.

Právě proto Vzpomínky na Afriku zůstávají živé i po čtyřiceti letech. Ne jako romantická pohádka, ale jako velký film o ceně svobody a lásky.