Zajímavosti z natáčení oblíbené komedie Což takhle dát si špenát

Podle soudruhů z nejvyšších míst však šlo o levný žánr, který neměl patřičnou kulturní hodnotu. Když si tehdejší předseda Svazu spisovatelů Kozák postěžoval, že ještě žádná z jeho knih nebyla zfilmována, dostal Vorlíček ultimátum. Pokud chce dál točit své málo angažované komedie, musí nejprve zpracovat nejnovější knihu Kozáka – Svatý Martin. Protože Miloš Macourek jako scenárista nechtěl mít se Svazem spisovatelů žádné konflikty a o Kozákovi se tradovalo, že je hodně mstivý, tak s Vorlíčkem na nabídku kývli. Oba však věděli, že si z knihy lidé dělají legraci a udělat podle ní film bude velká dřina.

Jako první si knihu přečetl Macourek a Vorlíčkovi v návalu zoufalství zavolal, že se budou muset oba zastřelit, protože z toho nic natočit nepůjde. Nakonec to vyřešili velice chytře. Macourek odjel na Moravu a začal po vesnicích sbírat materiály pro komedii z vesnického prostředí z vinařského kraje. Do scénáře se tak z knihy dostalo pouze jméno Michal. Kozák však usoudil, že už prostě ten film potřebuje, a tak scénář přijal za svůj. Tak vznikla komedie Bouřlivé víno, za kterou Vorlíček získal dokonce významné ocenění. Konečně se tak mohl pustit do natáčení komedie Což takhle dát si špenát, na kterou získal štědrý rozpočet – téměř pět milionů korun.

Natáčení však bylo jako zakleté – nic se nedařilo. Stavba dekorací se prodražila, vázlo i zpracování materiálu. Štáb měl i zoufale málo kvalitního personálu, nakonec se na měsíc muselo přestat točit. Ani potom to však nešlo jako po másle. V zemi bylo málo elektřiny, a tak docházelo k výpadkům. O tom vyprávěli ústřední hrdinové, kteří museli jíst zkažený špenát, protože v noci byla vypnutá elektřina a jídlo v lednici se zkazilo.

Snadné nebylo ani sehnat dětské herce, kteří měli hrát omlazeného Menšíka a Sováka. Ti přinesli své fotografie z dětství, ale na těch si nebyli vůbec podobní, a tak bylo nutné najít takové děti, které by na první pohled byly hercům podobné. Mladého Sováka nakonec hrál Ondřej Hach, který stál před kamerou poprvé a naposled. Menšíka ztvárnil Michal Kocourek, který do 14 let stihl ztvárnit 50 různých rolí. Natáčení ho moc nebavilo, ale zamiloval si Vladimíra Menšíka, který pro něj byl trochu jako druhý táta. Velice dobře vycházel i se Sovákem a s Ivou Janžurovou, kteří se k němu prý nechovali nijak povýšeně. Kocourek si dokonce během natáčení zlomil ruku, ale nepřipadalo v úvahu natáčení přerušit, a tak ještě týden točil, než si mohl nechat dát na ruku sádru.

I přes celou řadu lapálií se nakonec snímek 1. září 1977 dostal do kin, kde na něj přišlo přes 1,5 milionu diváků.

K vidění 20. dubna ve 20 hodin na Prima Max.