Zajímavá fakta o filmu INTERSTELLAR, který inspiroval jednoho ze spolupracujících fyziků k vědecké studii

Byl to film, který znovu přivedl vesmírné sci-fi na velké filmové plátno. A je to i jeden z nejzajímavějších filmů tohoto režiséra, k čemuž určitě pomohlo i obsazení Matthewa McConaugheyho a Anne Hathawayové. Film Interstellar, který vyšel v roce 2014 měl ambice i na Oscary, nakonec si odnesl jen jednoho, za speciální efekty.

Práce s vědeckými teoriemi

Jonathan se při psaní scénáře velice usilovně věnoval studiu fyziky, aby pracoval s fakty. Na projektu spolupracoval Dr. Kip Thorne, který se specializuje na gravitační fyziku a astrofyziku. A jeho studie patří k těm zásadním v oboru obecné relativity. Na vytvoření počítačové simulace červí díry spolupracoval Thorne se supervizorem speciálních efektů a dodal mu své rovnice, na jejichž základě byly vytvořeny programy pro tvorbu nových počítačových simulací. Výsledné vizuální efekty byly tak dokonalé, že poskytly vědci inspiraci pro napsání dvou vědeckých prací. V roce 2017 dostal Thorne Nobelovu cenu za fyziku.

Vědec nebyl u filmu nováčkem, pracoval již na filmu Kontakt (1997), jehož předlohou byla kniha jeho přítele fyzika Carla Sagana.

Práce Hawkinga

Ve filmu dojde ke zpracování časoprostorových tunelů, kterými se zaobíral nejslavnější vědec 20. století Stephen Hawking. Film není tedy jen směs fantastických myšlenek, ale jde o teoretické zpracování možnosti cestování lidí, na které nemáme zatím technologie. Časoprostorové tunely jsou také nazývány červí díry a hypoteticky jde o zkratku z jednoho bodu do druhého, což by mohlo dovolit cestování mezi galaxiemi. První vědec, který se červí dírou zabýval, byl v roce 1916 Ludwig Flamm.

Film byl naprosto fantasticky doplněný hudbou Hanse Zimmer, který s Nolanem dlouhodobě spolupracuje.

K zajímavostem snímku patří fakt, že jde o jeden z mála filmů, který respektuje to, že ve vesmírném vakuu se nešíří zvuk.