„Vlasy paní sládkové a kašna na náměstí jsou ozdobou tohoto města.“ Paní Magda Vašáryová oslavila 71. narozeniny

Magda Vašáryová si zahrála samozřejmě i jiné herecké role. Za všechny jmenujme postavu Markéty Lazarové ve stejnojmenném filmu Františka Vláčila (1967) nebo mladičkou Hortenzii v dvoudílném televizním filmu „Babička“ v režii Antonína Moskalyka (1970).

V roli paní sládkové je herečka nezapomenutelná

Je to ale právě postava paní sládkové z filmu „Postřižiny“, kterou si všichni milovníci české filmové tvorby s Magdou Vašáryovou spojí. A to moc nechybělo a roli ji mohla vyfouknout česká herečka.

Režisér Menzel měl trochu problém s obsazením některých rolí a stále nemohl najít tu pravou paní sládkovou. Až jednou náhodně v Praze potkal Magdu Vašáryovou, která se mu zdála naprosto ideální, a tak ji dal přečíst knihu, aby si udělala představu o postavě.

Produkce filmu mu ale předložený návrh neschválila, protože se šetřilo a Magda Vašáryová žila na Slovensku a měla tam v Bratislavě i mnoho pracovních závazků. To by pro produkci znamenalo zajišťovat každodenní dopravu a platit zrušená představení.

Jenže kniha se herečce tak moc líbila, že si sama volno na natáčení hned zorganizovala, a tak už její účasti nestálo nic v cestě.

Ostatní herecké obsazení

Problém byl i s rolí hlučného Pepina. Toho měl původně hrát Vladimír Menšík. Tomu se ale nelíbilo obsazení některých rolí a než by je Menzel přeobsadil, vybral si pro roli Pepina Jaroslava Hanzlíka a udělal dobře. Jen těžko si lze na komíně s paní sládkovou představit jiného herce.

A jak to bylo s rolí pivovarnického sládka? Jiří Schmitzer byl z Magdy doslova unešený, blondýna se mu tak líbila, že hrát zamilovaného manžela mu šlo vlastně samo.

Rozpočet filmu byl 4 miliony korun a zahrnoval i pravou českou zabíjačku. Zajímavostí je, že Magda Vašáryová byla během natáčení opravdu těhotná. Celé natáčení o ní bylo královsky postaráno a pořád něco jedla. Staral se o ní nejen celý filmový štáb, ale i manžel Milan Lasica, který ji na natáčení doprovázel.

Z herečky diplomatkou

Po revoluci v roce 1989 se Magda Vašáryová se stejnou elegancí ujala postu velvyslankyně ČSFR v Rakousku, následně zkusila kandidaturu na post prezidenta SR a v létech 2000–2005 byla velvyslankyní v Polsku a pokračovala v angažovanosti ve veřejné službě. Za tuto činnost a za celoživotní boj proti korupci byla oceněná.